Hlavní informace
je-na-co-nadavat-ale-jak
Camille Pissarro. Peasant Women Planting Stakes. 1891. wikiart.org

Je na co nadávat, ale jak?

Protestovat, zejména proti zavedeným stranám, je nyní „in", a nejen u nás. Ne vždy je v tom ovšem jasno. Protestní či kritizující strany jsou v podstatě trojí:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  1. ty, které to dělají dlouhodobě a je to důležitou součástí jejich politiky,
  2. ty, které jsou buď nové, nebo dosud nebyly u moci, resp. hrály dosud jen okrajovou roli,

  3. ty, které sice u moci již byly, avšak jsou již po určitou dobu v opozici. Stejně důležité je dělit je podle toho, jak oprávněně protestují či kritizují, a ještě důležitější je, jaká nabízejí řešení. Přestože se v kritice mnohdy mezi sebou shodnou, v řešení jsou mezi nimi velké rozdíly.

Kritizovat toho jde v současné době hodně. Svět se řítí kamsi do blíže neurčené propasti: situace euroamerického Západu dnes upomíná na rozpadající se Římskou říši a přistupuje k tomu stále se zvětšující ohrožení přírody a tím i člověka.

Příčiny pádu Římské říše vyjmenoval již v roce 1775 anglický historik Edward Gibbon:

  1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.

  2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.

  3. Senioři jsou zanedbáváni. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.

  4. Literatura a umění se stávají bezduchými, vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí platí horentní sumy.
  5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována, vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.

  6. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se uctívají prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.

  7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.

  8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.
  9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.

  10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.

  11. Kdo se dostal do pozice, kde může krást ze státního, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.

  12. Početí a výchova dětí jsou vnímány jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.

  13. Léty osvědčené mechanismy chránící poctivé před podvodníky náhle selhávají.
  14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku, udělují se za úplatky, a ten, kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.

  15. Staletími prověřené hodnoty předků, jako jsou čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost a zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.
  16. Šíří se cynismus.

  17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovedností a poctivé práce.

  18. Do země přichází velké množství cizinců.

  19. Politici žijí v iluzích, které si vynucují zábavu a státní podporu („chléb a hry").

  20. Občané stále na všechno nadávají.

Dnešní Západ jistě není s rozkládajícím se Římem identický. A není co do stupně rozkladu homogenní – některé země jsou na tom lépe, jiné hůř. Česko patří mezi ty, které jsou na tom hůř, podle mnohých nejhůř. (To však není pravda, viz Trump, brexit, Řecko, Španělsko-Katalánsko atd.) Celkově se Západ od starého Říma liší zejména v bodě 1, neboť většina Evropanů a Američanů zpohodlněla, jen pokud se jedná o fyzickou práci, a v ostatním jsou nadále pracovití. Ovšem v honbě za materiálními hodnotami jsme opustili hodnoty vyšší, a proto celkově degenerujeme. Neustálý spěch a napětí nám brání, abychom se zastavili, rozhlédli se a uvědomili si, v čem a proč žijeme. Jiný rozdíl se týká bodu 8, neboť úroveň vzdělanosti narostla. Je však bez efektu na soudnost a orientaci lidí ve svém vnějším i vnitřním světě – žijeme v postfaktické době.

Západ je ovšem i nadále v čele světového vývoje. Hodnoty, které ho tam v minulosti vynesly, sice pomíjí, avšak v paměti je stále má. Jsou to hodnoty demokracie a sociálně tržní ekonomiky, ty, které dbají na kriticko-realistické myšlení a na všeobecný rozhled občanů a které nepřipouštějí příliš velké rozdíly v životní úrovni mezi jednotlivci a jednotlivými zeměmi (už třeba jen proto, že z nich pramení napětí, která mohou vést k revolucím a válkám).

Odpovědnost Západu za budoucí vývoj lidstva a Země je proto stále značná. Nechť se na mne nikdo nezlobí, ale nejodpovědnější jsou v tom v posledních desetiletích Zelení. Jen oni adekvátně protestují proti establishmentu Nového světového řádu, tj. proti autokracii nadnárodních monopolů a bank ovládajících politiku, média a školství. Zelení jsou jedinou politickou stranou trvale protestující proti zaslepenosti a z ní pramenícího úpadku dnešního Západu a celého světa. Důkazem je mimo jiné to, že ostatní do nich ze všech stran (v obojím slova smyslu) usilovně bijí a užívají při tom nekalých prostředků. A obrana proti demagogiím a lžím je přetěžká.

Znovu připomínám Chartu evropských Zelených a program českých Zelených. I to, že je volil Václav Havel a že by je dnes nepochybně volil i Masaryk.

Další informace

Glosy

  • Politická situace: Kolik je vlastně hodin?

    Jaký čas vlastně ukazuje politický orloj České republiky? Obvyklá odpověď zní: „Je za pět minut dvanáct“. Naposled s ní přišli aktivisté z „Milionu chvilek pro demokracii“. Není to nic...

  • 6. DODATEK ÚSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY

    Předseda Ústavního soudu Rychetský oživil dosud zatím nepoužitý 6. dodatek Ústavy české republiky. Tento dodatek může být aktivován jen za určitého kritického vývojového stupně státního...

  • Komokřesťanství – komunistická verze křesťanství v Číně

    V zemi, kam se náš prezident „jezdí učit, jak stabilizovat společnost“, už zas „zítra znamená včera“. Komunisté po století krvavých represí dovolí vyznávání i jiných kultů a náboženství na území své...

  • Ďáblové ve SMEČKÁCH

    Papež nedávno vyhlásil, že Peklo neexistuje. Novopečení bezdomovci našli briskně dočasný azyl v Galerii Smečky v Praze na výstavě manželů Preclíkových. Zdeněk Preclík, sochař, jeden z posledních vládnoucích...

  • I stromy mají vztahy

    Kdybyste si v tyto dny vzali na procházku do lesa stetoskop a přiložili jej k jakémukoliv stromu, uslyšíte křehké, leč nepřetržité šumění. Po zimním spánku se totiž probouzejí i ti největší velikáni...

  • Nejsem srnka

    Nepřestává mě šokovat nepřítomnost svatých Evangelií v životě, myšlenkách a četbě zřejmě zdrcující většiny lidí. Co jiného najít? Co jiného hledat? Lidé „milují přírodu“, nadchýnají se Vesmírem a...

  • Demošky na Václaváku aneb vzpomínka na Láďu Kantora

    Víte, jaký je rozdíl mezi listopadem 89 a dubnem 2018? Tehdy jsme mohli svobodu získat a dnes ji můžeme ztratit! Dějinné zvraty, kterým se někdy až eufemisticky říká revoluce, mají vždy své výrazné...

  • Nejdůležitější vzkaz Miloše Formana

    V neděli ráno mi volala má „kdysi milovaná“ žena: „Honem si pusť televizi… je tam úžasný pořad o Formanovi!“. Televizi jsem si nepustil, protože jednak jsem měl rozdělanou práci, kterou jsem nemohl...

Další informace

Nový život výstav

    krizek

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big