TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
predstavte-si-na-pet-let2
Serge Brignoni. Pétrification. 1940. Výřez. wikiart.org

Představte si … na pět let

Předvolební kampaň prezidentských kandidátů, která umožňuje stavět je na jakési mediální pranýře, na nichž se probírají převážně nepodstatné záležitosti, je stále nudnější a přitom hodně zavádějící.  Až toto populistické ponižování v podstatě velmi slušných a statečných občanů skončí, mnozí z nás si oddechnou. Trapné přitom je, že zatím vede v průzkumech veřejného mínění Miloš Zeman, který bezostyšně zneužívá svou současnou prezidentskou pozici a tohoto férového klání se čestně nezúčastňuje.

Pro doplnění a korekci masmédii poněkud cinknuté kampaně by proto bylo užitečné si představit dva scénáře: Co pravděpodobně přinese pokračování současného prezidenta v průběhu příštích pěti let? Co by naopak přineslo vítězství jednoho z těch čelných, v principu hodnotově hodně si blízkých kandidátů, kteří v rámci osmičlenného pelotonu zatím mají šanci na výhru? Tak si možná lépe uvědomíme, jaké následky by mohla mít naše nedostatečně promyšlená volba i nedostatečná aktivní podpora rozumného výsledku.

Funkční období zvoleného prezidenta by mělo trvat pět let, tedy do roku 2022. To, co prezident v dobrém i špatném ovlivní, bude mít zásadní vliv i v dalších letech. Přitom už teď se pohybujeme ve velmi nejisté době, která může přinést slibné příležitosti, ale v níž se spíš hromadí problémy a nejistoty a z nich pramenící hrozby. Bylo by proto velmi pošetilé, kdybychom podcenili jejich pokračování či dokonce budoucí eskalaci.

Uveďme si pro připomenutí jen několik příkladů toho, co by nás jako nevelkou zemi ve střední Evropě mohlo během této doby potkat a na co bychom měli být dobře připraveni. Tak například:

  • nárůst ekologických hrozeb,
  • ekonomy dlouho předvídaná globální hospodářská deprese,
  • pokračování lokálních válek v Africe a Asii a následné nové přívaly masové imigrace, nezvladatelné množství teroristických útoků a zvýšení jejich závažnosti,
  • zesílení vnitřního napětí v rámci Evropské unie vedoucí k jejímu dalšímu zmenšování a oslabovaní, navazující oslabení obranné efektivity NATO a selhání evropské obrany,
  • další rizikové pronikání ruských vlivových a špionážních struktur do evropské politiky, ekonomiky i obranných složek,
  • masivní soukromostátní čínské investice, umožňující citelně ovládat i naši ekonomiku a snadněji vykrádat intelektuální potenciál evropských států,
  • splašený nacionalismus a separatismus rozrušující nezbytnou efektivnější spolupráci a solidaritu v rámci EU.

Není možné vypočítat všechny předvídatelně hrozící události a trendy. Také nejde o to, abychom se vzájemně strašili, ale abychom reálným výzvám včas a účinně čelili. Povzbuzující je, že také jasná většina prezidentských kandidátů si podobná rizika uvědomuje a podporuje jejich prozíravá řešení. Tento fakt nám umožňuje, abychom volili jen dva typové scénáře. Jeden pro případ znovuzvolení Miloše Zemana a druhý v případě zvolení nového představitele našeho státu z přibližně tří až čtyř ostatních kandidátů.

Scénář A: Pokračování dosavadního prezidenta

Ego staronového prezidenta po zopakovaném vítězství triumfuje. Pocit všemocnosti a vševědoucnosti se upevňuje. Pokračuje výsměšné urážení a pomlouvání oponujících spoluobčanů i záliba ve vulgaritách. Bude pokračovat i jeho vášnivá propagace nadměrného kouření, pití alkoholu a konzumování nezdravých jídel, avšak to nejspíš postupně zeslábne pod tlakem jeho pokračující nemoci a nutnosti dodržovat léčebný režim. Pak by se dalo očekávat, že mnozí lékaři i blízcí osob postižených podobnými sklony a nemocemi takovou změnu v prezidentových veřejných vystoupeních s ulehčením uvítají. 

Své politické směřování Miloš Zeman jen těžko změní. Jeho vnitřní i zahraniční politika se bude nadále řídit průzkumy veřejného mínění a zájmy jeho specifické podnikatelské družiny. Nadále se bude orientovat na své starší a méně vzdělané, často právem frustrované voličské jádro a na estrádní i politické veličiny k němu vzhlížející. Silněji na něho bude doléhat rostoucí odpor vzdělanější a mladší části veřejnosti a odtahování se dříve blízkých osob. Pravděpodobnost jakéhosi náhlého prozření a pokání bude u něho ovšem nejspíš minimální. Zesilující izolace jej bude činit závislejším na jeho svérázném týmu a tenčícím se okruhu dřívějších spolupracovníků.

Lze očekávat, že i jeho mezinárodní izolace bude pokračovat. Západní politici se k němu většinou budou nadále chovat chladně. Potřeba kompenzace jej bude ještě více postrkovat východním směrem. Východní autokratičtí vůdci ho ovšem nadále budou užívat ke svým cílům. Záhy se však i zde může dostavit efekt zevšednění jeho státních, poněkud panoptikálních návštěv s doprovodem nevládních poradců a méně významných podnikatelů. Také jeho pokračující stařecká sešlost, byť nadstandardně lékařským týmem zpomalovaná, bude staronového prezidenta směrovat na vedlejší kolej.

Na počátku nového funkčního období si ovšem jeho nejužší proruský a pročínský tým svou pozici upevní a možná se i rozroste. Lidé z jeho okolí se ve svém vlastním zájmu budou snažit udržovat staronového prezidenta v přijatelném stavu co nejdéle také proto, aby jejich cíle a zájmy doma i v zahraničí byly naplněny a zajištěny. Nevyhnutelné stárnutí prezidenta je však přirozeně bude nutit, aby stejně jako byl Zemanův vstup do minulých prezidentských voleb včas pečlivě připravován, byl včas vybrán a připraven jeho jim vyhovující následník.

Poněkud jiný může být postup Andreje Babiše a jeho okruhu. Zeman mu vyšel maximálně vstříc, když přislíbil udržovat Babišovu vládu respektive vlády téměř bez jakéhokoliv omezení. Zdá se, že Zeman se chystá tato svá vyhlášení dodržet i přesto, že sám Babiš se od některých Zemanových postojů již nyní začal docela zřetelně distancovat. Současný premiér, zvyklý jako úspěšný podnikatel strategicky plánovat, také bude již nyní intenzívně přemýšlet o tom, kým Zemana, bude-li zvolen, na prezidentském postu nahradit. V každém případě opětné zvolení staronového prezidenta může ještě v průběhu pětiletého funkčního období s nezanedbatelnou pravděpodobností vést prostřednictvím dobře připravené přímé volby k obsazení této funkce účelově vybranou a připravenou osobou, jejíž samostatnost v rozhodování bude vážně omezena.

Miloše Zemana může čekat zklamání a zrada od jeho věrného volebního jádra. Veškeré zásluhy za případné budoucí zlepšování bídné sociální i zdravotní situace části našich spoluobčanů si budou hlasitě připisovat budoucí Babišovy vlády nebo jejich rovněž všelijak poskládané následovnice. Mediální boj o hlasy důchodců, zaměstnanců i podnikatelů s nejnižšími příjmy se již začíná rozjíždět a jeho nejbližšími oběťmi budou nejen strany dosud odpovědné za sociální politiku, ale také sám dosavadní prezident. Jeho dřívější necitlivé výroky na adresu lidí sociálně nejslabších a státem zanedbávaných mu budou připomínány také proto, aby mu nebyla poskytnuta příležitost k výhodnému převleku do atraktivního kostýmu sociální citlivosti.

Také Zemanova hospodářská koncepce, převážně založená na podnikatelských zájezdech do autokraticky ovládaných zemí, může pravděpodobně rychle ztratit podporu či toleranci vlády i veřejnosti. Jeho orientace na ekonomicky zaostávající a přesto vojensky expanzivní Rusko a dlouhodobě ekonomicky i vojensky stále nebezpečnější Čínu bude nejspíš dále neúnosná. Našim spojencům a dokonce už i špičkám EU dochází, že ambiciózní autokratická Čína bezohledně sleduje především svůj dlouhodobý cíl stát se záhadně se usmívajícím, co nejmocnějším globálním hegemonem. Proto si vyspělý západní svět včetně Evropské unie konečně začíná více chránit vědecké a technologické objevy před východní průmyslovou špionáží a uvědomuje si rostoucí význam kolektivní obrany. Země, které tuto rodící se intenzívní obrannou politiku EU nepřijmou, se mohou dostat do velmi vážných hospodářských a politických potíží, protože mohou být radikálně odříznuty od účasti na citlivém výzkumu a vývoji i od nejmodernějších výrob a produktů. Jen hloupí Češi a někteří egoističtí podnikatelé by mohli takovou národní katastrofu uvítat.

Miloši Zemanovi se tedy nejspíš zúží prostor pro jeho vlastní hrátky s veřejným míněním i pro překračování ústavních pravomocí. Jeho popularita a vliv coby recyklovaného prezidenta tak mohou poměrně rychle klesnout pod kritickou úroveň. Jeho sklouznutí do izolace a mimo ústavou stanovené hranice mohou brzdit jen opakující se parlamentní krize a předčasné volby. Přesto však jeho problematické prezidentování se může táhnout nebezpečně dlouho v neprospěch naší země.

Scénář B: Nový prezident

Podle současných průzkumů jím nejspíš bude Jiří Drahoš. Tento scénář kvůli žádoucí stručnosti počítá s tím, že několik dalších kandidátů má podobné postoje a scénář šitý jim na míru by se v tom základním nejspíš moc nelišil.  

Začněme tím, že nový prezident se po vyčerpávající kampani bude muset rychle seznamovat s praktickým chodem svého úřadu a dotvářet skutečně kvalifikovaný a důvěryhodný pracovní tým. Jeho výhodou by byly dřívější zkušenosti s vedením velkých organizačních celků, administrativní zběhlost a široký domácí i zahraniční rozhled. Přesto to bude pro něho velká zátěž.

Hned od začátku bude vystaven nadále napjatým vztahům v Poslanecké sněmovně. Jeho úsilí o ústavně čisté řešení bude narážet na silný tlak ze strany mocného hnutí ANO a z druhé strany na slabost porážkou zaskočených tradičních demokratických stran.

Prezidentova nestranickost bude výhodou. Budou mu ale chybět přímé zkušenosti s vnitřním životem stran. Silnější výhodou čerstvého prezidenta by mohla být jeho klidná, ale pevná povaha, schopnost věcně a trpělivě jednat a rozhodně argumentovat. Mimořádně cenná v dnešní situaci bude jeho snaha zachovávat demokratického ducha české ústavy a v ní stanovené postupy a také nepřisvojovat si kompetence, jež mu podle ní nepřísluší.

Už jen to mu od začátku přinese řadu otevřených i skrytých nepřátel, kteří se zoufalou zarputilostí a současně mimořádnou dovedností budou usilovat o udržení vlády pod přímým Babišovým vedením, aby komplikovalo jeho vydání trestnímu stíhání a umožnilo mu prosadit stále zjevnější vizi jím osobně manažerovaného vládnutí. Samotnému Babišovi se premiérská role mimořádně zalíbila a rozhodně se jí nebude chtít vzdát. Navíc opojná kariéra, byť z rukou autoritativního Babiše, bude i pro početnou řadu dalších čekatelů příliš lákavou příležitostí. Proto bude mimořádně důležité, kam se budou posouvat nálady uvnitř stran a jejich grémií, i to, jak bude na Babišovy vlády reagovat veřejnost.

Lidé zpravidla touží po zklidnění situace a stabilizaci vládní moci. Mediálně obratně řízená propagace Babišova vládnutí už nese své problematické, avšak pro něho příznivé efekty. Ty se začínají projevovat i na výsledcích průzkumů veřejného mínění. Tichá i zjevná podpora veřejnosti či tolerance k Babišovu vládnutí, možná opravdu už většinová, začíná být realitou. 

Parlamentní demokratická opozice se vzpamatovává jen velmi pomalu. Stále žije v iluzi, že sociálně málo citlivé doktríny u jedněch a jakoby sociální uplácení u druhých musí jaksi automaticky vítězit. Babiš opozičním stranám obratně nabízí smrtící past kolaborace, kterou zatím právem odmítají. Jak dlouho jim tento postoj vydrží a s jakým výsledkem, je však těžké odhadnout. Bohužel i mimoparlamentní občanská demokratická fronta je dosud málo organizovaná a její podpora polistopadovému humanistickému směřování je spíše manifestační, v projevech silně kolísavá a málo účinná.

Pokud se nový prezident rozhodne těmto snahám skutečně čelit a znovu obnovit demokratický étos, bude to za současných podmínek mimořádně těžká úloha. Avšak už jeho zvolení samo o sobě by mohlo být silným impulzem k povzbuzení, aktivizaci a dokonce i spontánní proměně demokratických sil.

Od začátku jeho hlavní zbraní bude muset být jeho osobnost, jeho přirozeně důstojné, a přitom civilní vystupování, trpělivé a inteligentní vysvětlování a vlídné přesvědčování. Jakási laskavá a přitom pevná, nehraná mužnost. Právě tento důležitý sociálně psychologický faktor, v naší emocionálně výrazně přepjaté atmosféře nedostatkový, může přinést ono tak potřebné zklidnění.

Ukázněný životní styl, přirozená skromnost, charakterová pevnost a dobrá duševní i fyzická kondice v poměrně vysokém věku může povzbudit mnoho Čechů všech generací k následování. Také schopnost vcítit se do situace lidí v těžké životní a sociální situaci a jeho nepředstírané úsilí podnítit zvýšení zájmu veřejnosti a politiků o chronicky zanedbávané sociální problémy by mohlo silně povzbudit podstatnou část české společnosti, jež podlehla občanské beznaději nebo se přizpůsobila konzumní a s ní spjaté i duševní prázdnotě.   

Nový prezident by mohl začít měnit celkovou politickou atmosféru. Kolaborace s autoritativně manažerovaným hnutím s nečitelnými postranními cíli by začala ztrácet svou kariérní perspektivu. V Parlamentu i na dalších úrovních by mohlo dojít k lépe koordinované spolupráci demokratických stran a jednotlivců, kterým by konečně došla jejich individuální odpovědnost za budoucnost české demokracie. Lidé by začali dávat přednost rozvážnému postupu, čitelnému systémovému přístupu před uspěchaným, často brutálním a také hodně zbrklým manažerismem.

Lze očekávat, že badatelsky orientovaný prezident na základě nové státnické zkušenosti a ve spolupráci s kvalitními odbornými týmy pravděpodobně dotvoří svou vizi dlouhodobějšího směřování české společnosti a jejího mravního ozdravení a předloží ji veřejnosti k zamyšlení a diskusi. Ve společnosti by tedy mohl začít klíčit pocit obezřetné důvěry v národní budoucnost a schopnost účinnější společné obrany proti možným domácím a hlavně vnějším hrozbám. Atraktivita republiky pro mladé lidi by se tímto krokem mohla podstatně zvýšit.

Přirozené chování nového českého prezidenta a jeho střídmý logický úsudek mu mohou přinést neformální přátelské kontakty s řadou západních politiků i dalších světových státníků. I v zemích s neliberálními autokratickými režimy již nebude český prezident farizejsky vítán v ponižující roli užitečného podivína, ale jako přímý politik, který sebevědomě reprezentuje svou vlast a slabošsky nezrazuje její humanistické tradice. Neformální prestiž češství ve světě i doma by opět mohla začít stoupat.

I v rámci tohoto optimistického scénáře je však nutné počítat s řadou očekávatelných i překvapivých zádrhelů. I u silného člověka mohou nastat zdravotní komplikace, i když jsou podstatně méně pravděpodobné než u politiků již vážně nemocných a vůči svému zdravotnímu stavu nezodpovědných.

Nebezpečnější může být ovšem nenávist těch, kdo se snaží naši zemi zavléct zpět pod devastující východní vliv. Jejich kapacita šířit rafinované pomluvy a falešné zprávy neobyčejně vzrostla. Podařilo se jim vytvořit u významné části české populace chorobnou závislost na sledování, šíření a dokonce i vytváření takových ostudných lží. Promyšlené i spontánní útoky různého druhu na důvěryhodnost hlavního demokratického kandidáta už začaly a nejspíš budou pokračovat. Zachoval se k nim, jist si sám sebou, klidně a věcně. Máme proto o důvod více, abychom jej bez velkého váhání v lednu zvolili.  

Spekulativní scénáře mají v rozvinuté moderní prognostice svou nezastupitelnou úlohu a jsou běžně používány. Mohou zkvalitnit naši schopnost představit si budoucí varianty vývoje významných jevů a na tomto základě zasvěceněji rozhodovat. Jejich nevýhodou je, že bývají dosti subjektivní. Pokud vám tyto dva scénáře nevyhovovaly, zkuste si udělat své. Třeba vám usnadní rozhodování při vaší vlastní volbě.

Autor je sociolog, vyučuje strategický management.

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big