TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
zemi-ovlada-mafie
Joseph Ducreux. Autoportrait en homme surpris et terrorisé. 1791. wikiart.org

„Zemi ovládá mafie“

Je těžké si představit, jak se při několikahodinové sněmovní debatě o vydání konkurenčních poslanců z hnutí ANO policejnímu vyšetřování cítil poslanec ODS Bohuslav Svoboda. Je totiž ve stejné situaci.

I on považuje svoje trestní stíhání za účelové a objednané. I proti němu vyrazila podivně nepříslušná sestava státního zastupitelství a policie. I proti němu byl použit posudek zřejmě nejkontroverznější znalecké firmy ve státě, České znalecké a.s., která, ač určitě nepatří mezi nejrespektovanější a největší, s působivou pravidelností dostává desítky zakázek od policie, prakticky bez výjimky v kontroverzních případech - Opencard I a II, zkrachovalé Investiční a poštovní banky, vytunelované Moravia banky, Českého domu v Moskvě nebo CET 21. Jen mezi lety 2011–2015 jich bylo více než dvacet. A kdo si dnes ještě vzpomene, že v roce 2004 podal ministr spravedlnosti Karel Čermák na stejnou firmu dokonce návrh na odebrání znalecké licence pro neobjektivnost. Po nátlaku z okolí Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka ale po několika měsících „změnil názor“.

A kdo si dnes ještě vzpomene na dopis pana Phillipa Janýra soudcům Ústavního soudu ze sedmého dubna 2015: „….soudní znalec z oboru účetnictví Česká znalecká a.s. vydal nepravdivý posudek, zástupce znalce se při hlavním líčení před Městským soudem v Praze k tomu přímo doznal a předsedkyně senátu protokol o hlavním líčení zfalšovala, když mi na závěr jednání odmítla vydat protokol s odůvodněním, že musí ještě opravit pravopisné chyby a druhý den mi předala verzi protokolu, která přiznání znalce již neobsahovala. Usnesením dále odmítla protokol opravit a mé odvolání odmítl Vrchní soud v Praze s ironickou argumentací, že jednání nebyl přítomen.“

O konfliktu pana Janýra s českým soudnictvím jednal Evropský soud pro lidská práva dokonce dvakrát – a v obou případech označil postup české justice za protiprávní.

Bohuslav Svoboda mlčel. Přitom ví, že na Ministerstvu spravedlnosti leží už řadu měsíců drtivý rozbor odborné komise, která shledala posudek České znalecké v jeho trestní kauze za účelový a neobjektivní. Lze se jenom domnívat, že ministr Pelikán se ho bojí zveřejnit a vydat obžalovaným, protože by to mohlo být vnímáno jako mocenský zásah proti znalci, figurujícímu v kauze jeho stranických kolegů Babiše a Faltýnka. A tak mlčí oba. Bohuslav Svoboda byl jen o pár dní později „odměněn“ za svoje mlčení, když sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučil Sněmovně jeho nevydání policejnímu vyšetřování...

Donedávna klíčová politická strana ČSSD (kauza Altner) se stejně jako prezident země (kauza Peroutka) odmítá podřídit pravomocnému rozsudku soudu. Justice mlčí a předstírá, že se nic neděje. A jeden z jejích nejproblematičtějších představitelů Jan Sváček, dlouholetý předseda Městského soudu v Praze a Senátem dvakrát odmítnutý prezidentský kandidát na místo Ústavního soudce, dokonce v Právu útočí na ministra spravedlnosti, že „se svým postojem dopustil znevážení nezávislé soudní moci“. (Právo, 23. ledna 2018, s. 6) Nikdy přitom nedokázal vysvětlit svoje kontakty na „pražské kmotry“, jako byl Tomáš Hrdlička, na „soudcovskou mafii“ v podání Pavla Němce či Jaroslava Bartáka nebo jmenování hned několika kontroverzních osob do různých funkcí v justici v době, kdy vedl pražský Městský soud.

Nebo už zapomněl, že nedokázal odpovědět ani na jednu otázku senátorů Jiřího Dientsbiera, Aleny Dernerové, Jana Horníka a Libora Michálka, stejně jako nedokázal čelit na faktech postavených výtkám protikorupčních iniciativ Nadačního fondu proti korupci, Veřejnosti proti korupci a Vraťte nám stát? To že má být představitel „právního státu“ a „nezávislé soudní moci“?

Autor před několika lety podal trestní oznámení na dnes už bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a jeho kamaráda Zdeňka Koudelku (ČSSD a Zemanovci) za zpracování falešného znaleckého posudku a podvod v řádu milionů korun. Trestní oznámení bylo podloženo osmi jimi podepsanými dokumenty. Státní zastupitelství se od té doby neozvalo a nikdy nevydalo informaci, jak s kauzou naložilo. Pan Blažek se mezitím stal ministrem a pan Koudelka málem soudcem Ústavního soudu. Stejným mlčením reagovalo státní zastupitelství při autorově trestním oznámení na pražskou státní zástupkyni Dagmar Máchovou – mimochodem ve své době (2011) úzce spolupracující s dnešním vyšetřovatelem kauzy Čapí hnízdo panem Nevtípilem při snad nejpodivnějším násilném převzetí firmy v dějinách (kauza Sitta a Neograph), kterou s jejich pomocí získaly osoby kolem slavného pana Rittiga. I státní zastupitelství – zákon nezákon – mlčí.

Když si občan stěžuje na postup státních zástupců, dostane se mu obecné odpovědi, že věc byla prošetřena, shledána v pořádku – a na další případné stížnosti už nebude reagováno. Občan nikdy nedostane odpověď na konkrétní otázku. I když občan může prokázat, že policie a státní zástupci falšovali konkrétní důkazy, odpověď jejich nadřízených bude vždy stejná. Prakticky identický je postup Generální inspekce bezpečnostních sborů při vyřizování stížností proti postupu policistů.

Když Společnost na obranu nespravedlivě stíhaných v červenci 2017 chtěla s pomocí několika senátorů prodiskutovat na půdě Senátu skutečnou situaci české justice a orgánů činných v trestním řízení, odpověděly čtyři klíčové pozvané instituce z nejvyšších úrovní státního zastupitelství, soudnictví a policie prakticky jednotným textem – Česká republika je právní stát, ve kterém žádní nespravedlivě stíhaní nejsou a k omylům nedochází…

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, soudci Nejvyššího i Ústavního soudu, byli seznámeni s důkazy o mimořádně neprofesionálním a zaujatém postoji státního zástupce Borise Havla v případě tzv. rozkrádání fondů PHARE na Ministerstvu pro místní rozvoj. Neudělali nic a první ze dvou nespravedlivě obžalovaných si už odseděl dva roky ve vězení. Druhý už dvanáct let čelí nesmyslné obžalobě, kterou mezitím sám státní zástupce nechtěně vyvrátil. Všichni mlčí.

Autor v roce 2008 podával ve stejné věci v Bruselu svědeckou výpověď pro dnes tolik diskutovaný Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF. Velmi profesionální rozhovor a zájem skončily ve chvíli, kdy autor přednesl informace o tom, že klíčovým organizátorem podvodů s výnosy předstupních fondů mohl být sám bývalý šéf mise Evropských společenství v Praze, holandský diplomat Joannes Ter Haar. Prý by bylo obtížné zjišťovat a prověřovat důkazy o spojení pana Ter Haara s dalšími podezřelými. O pár let později se jeho jméno objevilo v českém obchodním rejstříku spolu s dalšími podezřelými mezi vlastníky cenných komodit v České republice – ale nikdo už neměl zájem něco vyšetřovat. Česká justice mezitím zfabrikovala zcela jiný příběh a stát raději zaplatil čtvrt miliardy do Bruselu, jenom aby se OLAF nezajímal o to, jak to ve skutečnosti s rozsáhlým rozkrádáním výnosů z předvstupních fondů bylo. A když v loňském roce SONS, tedy Společnost pro obranu nespravedlivě stíhaných, požádala tehdejší ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou o jednání v této věci, ani se nenamáhala odpovědět. Jí podřízené ministerstvo přitom v minulosti zničilo důkazy a opakovaně lhalo vládě České republiky, aby zakrylo rozsáhlou trestnou činnost vlastních úředníků a politiků. I dnešní ministryně obrany raději mlčí.

Nejhlasitější kritik Andreje Babiše je bezesporu Miroslav Kalousek. Už několik let je se zmíněným případem podrobně seznámen. Koneckonců, Ministerstvo pro místní rozvoj lhalo i jeho Ministerstvu financí. V rozhovoru s autorem prohlásil doslova: „Já vím, že je to svinstvo, ale já s tím nemůžu nic dělat.“ A tak mlčí, ale když se to hodí proti jeho politickým soupeřům, plamenně mluví o právním státu, kterým prý naše země nesporně je…

Třešničkou na dortu onoho domněle právního státu je aktuální výrok Jiřího Paroubka, ve své době největšího ze sociálně demokratických kmotrů, podle kterého musí ČSSD po volebním debaklu projít „odkmotrováním“. To je ten pán, který si pochvaloval svoje právníky – „protože tady nejde jenom o paragrafy, ale také o kontakty na soudech a podobně“ –, jak sdělil s naivní upřímností Mladé frontě dnes. A právě tento pán prosadil jako premiér země v roce 2005 zfalšovanou a z jeho iniciativy utajenou „mezinárodní arbitráž“, která stamilionové rozkrádání na Ministerstvu pro místní rozvoj navždy zakryla.

V české Poslanecké sněmovně zazněly dva výroky, nezvykle z úst předsedy vlády: „Žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a objednat a pravděpodobně dostat někoho do vězení.“ A na závěr ještě: „Zemi ovládá mafie.“ Nejdříve se ozval řev potrefených farizeů – a pak se opět rozhostilo mlčení.

Má pravdu. Jen škoda, že o tom mluví až nyní, když se shnilý systém, jehož byl tak dlouho součástí, obrátil proti němu…

(Farizej je podle výkladového slovníku člověk pokrytecký, licoměrník a člověk dvojí tváře.)

Autor je místopředsedou Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných.

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Přihlásit odběr novinek

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1