Průvodce HUAWEI pro veřejnost, vládu a Spejbla

Zkušenosti s čínskou společností jako poučení pro našince.

Zprávy jsou plné varování před čínskou firmou Huawei, která u nás prodává elektronické produkty – hlavně mobilní telefony. Pozoruhodné ale je, že nikdo zatím pořádně a jednoduše nevysvětlil vlastně proč. 

Jak je známo, Spejbl vede dlouhou kampaň přibližování vztahů mezi námi a Čínou. Dle Spejbla nabízí Čína spoustu možností: můžeme se od ní učit, jak krotit zlobivou společnost; používání čínských produktů v žádném případě nepředstavuje riziko, a to až do takové míry, že Spejbl prohlásil, že si sám koupí mobilní telefon z firmy Huawei.

A nyní fakta:  

V Číně jsou všechny firmy, které vyrábějí jakékoliv elektronické produkty, dle zákona povinny spolupracovat se státní vojenskou zpravodajskou službou.  Proto nemohou vyvíjet žádné produkty, které by nebyly v „souladu se strategií Číny“.  Strategie Číny je získat komerční i informační převahu. Koneckonců, taková je ale strategie každé země. 

Jenže málokdo dnes zpochybňuje, že Čína ve své technologii využívá tzv. „zadní vrátka“, která vysílají údaje o uživateli bez jeho vědomí a která mohou být aktivována či deaktivována z dálky (Číny) tak, že elektronika přestane do vteřiny fungovat.  Původní takováto zpráva vyšla v listopadu 2016 ve Washington Free Beacon, kde citovali interní bezpečností zprávu z Pentagonu. Ta poukázala na to, že špionážní firma Boyusec zásobuje Huawei softwarem schopným dálkově „zachytit data,“ „ovlivnit funkci“ a „kontrolovat počítačová a telekomunikační zařízení“ ^[1],[2]. To znamená, že kdykoliv Spejbl spláchne záchod nebo něco řekne Hurvínkovi (mobil nemusí být zapnutý, aby se dal používat k odposlechu), budou to v Číně vědět v té samé chvíli. Je přitom jedno, kde Spejbl zrovna bude (GPS). A pokud bude chtít Čína narušit informační systémy, které regulují distribuci plynu, elektřiny, státní systémy na vyplácení dávek nebo informační systémy, díky kterým fungují nemocnice apod., tak to dokáže pohnutím jednoho prstu. Jedná se o 110 systémů kritické informační infrastruktury, 153 významných informačních systémů a 30 systémů provozovatelů základních služeb, tedy celkem 293 systémů státních i soukromých českých subjektů^[3].

Vzorovým a ukutečněným příkladem této čínské strategie je Afrika, kde sídlo Africké unie bylo Číňany předáno 28. 1. 2012 a poté nacpáno technologií Huawei.  Od té doby – den co den – proudila soukromá data této organizace do Číny^[4]. V té samé době byl technickým ředitelem Huawei pro region východní a jižní Afriky Radoslaw Kedzia, který dnes vede Huawei ČR a SR^[5].  Stejně tak není náhodou, že dnešní ředitelka Huawei Sun Yafang pracovala pro úřad státní komunikační bezpečnosti, než přešla k Huawei^[6]. 

Na základě uvedených faktů, Amerika, Anglie, Japonsko, Norsko, Austrálie, Indie, Nový Zéland, Francie a Deutsche Telekom odmítly spolupráci na budování nejnovějších telekomunikačních sítí s Huawei.  

Na základě uvedených faktů vydal před měsícem a půl Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB) varování před společností Huawei.

Spejbl na tuhle zprávu reagoval tvrzením, že stanovisko NUKIB ohrožuje naše ekonomické zájmy^[7]. Platí pravý opak. Řídit se varováním NUKIB je to hlavní, co nás zachrání od možné katastrofy.  

Dnes se vláda za uzavřenými dveřmi zabývala dopisem od Huawei, ve kterém Huawei protestuje proti zmíněnému varování.  Firma dokonce uvažuje o mezinárodní arbitráži, pokud NUKIB varování nezruší. Takto se totiž myslí, jedná a rozhoduje v Číně, v zemi, která má za národní strategii krádež duševního vlastnictví, komerčních nápadů a patentů a která oficiálně podporuje intruzi do soukromých a státních společností jiných zemí. 

To jsou tedy základní fakta pro veřejnost, vládu a Spejbla.  

Antoni Tapies. Llibertat. 1988. wikiart.org