Hlavní informace
jak-to-putin-dela-zrozeni-diktatora
http://www.humanart.cz/

Jak to Putin dělá – Zrození diktátora

Když se Vladimír Putin stal výkonným presidentem Ruska po resignaci Borise Jelcina na Silvestra 1999, generálmajor KGB v penzi Oleg Kalugin, tehdy už žijící poblíž Washingtonu, odpověděl na dotaz, co ví o tomto někdejším podplukovníku KGB: „Nic, nikdy jsem o něm neslyšel.” Nejmladší šéf v historii sovětské kontrarozvědky Kalugin snad chtěl zdůraznit rozdíl mezi nimi dvěma v tom, co dosáhli a v hodnosti. Od té doby nenazval Putin Kalugina jinak než „zrádce”. Po dvou letech Putinova prvního presidentství byl Kalugin souzen v nepřítomnosti a odsouzen k 15 rokům. Přesto odhlédneme-li od profesionální žárlivosti, Kalugin může mít pravdu. Nejlepší a nejchytřejší v sovětské rozvědce byli posíláni do „kapitalistických” zemí: Nejlepší do Ameriky, potom do Británie a pak do Skandinávie. Putin skončil v Německé demokratické republice a dokonce ani ne ve Východním Berlíně, poblíž zdi a akce, ale v klidných stojatých vodách, v Drážďanech. Jeho práce, pokud měl štěstí, spočívala ve verbování pobloudilých levičáků ze Západního Německa nebo z třetího světa. Podle jiných zdrojů Putinův úkol byl ještě méně oslnivý - byl pouhým prostředníkem mezi STAZI a 5. oddělením KGB, které se „staralo“ o domácí opozici. V zázemí úřadů tajné policie v zemích „socialistického tábora“ existovaly celé regimenty rozvědčíků, jako byl Putin.

Záhadnost je jen jeden z mnoha faktorů, které tvoří cestu Vladimíra Putina k moci. Tak je tomu u mnoha moderních autokratů: skromné začátky, vytrvalost při dosahování postupných cílů, disciplina, tvrdá práce, vzdělání, nástup do armády nebo k tajné policii, silná vůle, nelítostný postup vzhůru, který je ale vzdálený od kouzelného byrokratického úspěchu, a konečně také štěstí.

Vedle těchto obecných detailů ještě jedno břemeno tíží pisatele této biografie: tedy člověk - Putin sám, který se ve všech případech ovládá, je sarkastický, chladný, mrzutý a špatně naložený, se sevřenými rty. Sestavení i jen trochu vzrušujícího vyprávění o vzestupu takového člověka je těžká práce, ale Masha Gessenová1 se ve své knize Muž bez tváře2 statečně vyrovnala i s tímto úkolem. Daleko od toho, co zamýšlela a nakonec ve velmi tenké knížce, kterou se odhodlala napsat, se stala mocným připomenutím toho, co je ve skutečnosti zač kremelský partner Obamova Bílého domu. Gessenová říká málo nového, ale pokud si uvědomíme svou neschopnost zapamatovat si minulé a svůj sklon začínat stále znovu „jako by nic nebylo“, může být prospěšné se znovu seznámit se základy myšlení ruského vedení, obzvláště pokud se pokoušíme stále ještě o další „reset“ ve vztazích s Kremlem.

Těžko si pro tento úkol představit kvalifikovanějšího ruského novináře., Gessenová „prožila materiál své knihy“ jako vedoucí investigativní reportér v 90. letech. Chce to kuráž psát takovou knihu a trvat na životě v dnešním Rusku, kde se po opětovném zvolení Putina v minulém roce prudce zvýšily sankce za překročení „linie“. A stále, dokonce i pro spisovatele se zkušenostmi a agresivitou jaké má Gessenová, jsou překážky vysoké a nelze je všechny překonat. Jako každý, kdo píše biografii nějakého ruského, sovětského a podobně i po-sovětského vůdce, byla i ona mrzačena a případně i infikována lživým duchem prostředí, kde téměř každý zdroj, ať již u moci nebo mimo moc, je nyní a byl obětí otrokáře a tyrana, pronásledovatele, zrádce a podvedeného. To, co řekl Isaiah Berlin o střední Evropě platí ještě víc o světě kremelských pozůstalých: „je to strašná zkroucená (země), ve které nic není přímé jednoduché a pravdivé, kde všechny lidské vztahy a politické názory jsou zkroucené do strašidelných tvarů hroznými oběťmi, které, protože jsou zmrzačené, nevidí ve světě nic čistého a věrného!“.

Je třeba zdůraznit, že Gessenová dosáhla ve svém pátrání něčeho výjimečně vzácného, našla informace, které jsou jak nové tak i pravdivé. Stopovala v minulosti a mluvila s někdejším agentem KGB v letech 80. ve východním Německu, Putinovým někdejším ekonomickým poradcem Andrejem Illarionovem; expremiérem Michailem Kasyanovem. Nakonec, všechno toto nepřidává moc ke chmurnému vylíčení dětství, které se objevilo v knize rozhovorů s Putinem, publikovaném v roce 2000 a v několika memoárech, které se od té doby našly. Drtivá chudoba krysami zamořeného komunálního bytu v rozpadajícím se domě z 19. století v poválečném Leningradě, městě, které se vzpamatovávalo z nepředstavitelného utrpení 900 dní dlouhého obléhání, ve kterém přišlo o život milion lidí hladem a bombardováním. Tři rodiny živořili společně v bytě bez topení, teplé vody a koupelny (koupali se nad suchým záchodem na schodišti s vodou ohřívanou na plynových kamnech.)

Malý houževnatý „chuligán“, který se pral i po nejmenší provokaci, mladý Voloďa vystudoval střední školu, stal se dobrovolníkem KGB a bylo mu řečeno, že by měl nejprve získat vzdělání. Přihlásil se na právnickou fakultu Leningradské státní university a nějak (nebyl to hvězdný student) udělal náročné přijímací zkoušky. Než se dal na judo, vynikl v sovětském bojovém umění sambo. K jeho radosti si ho při absolutoriu všimli lidé z KGB a stal se nízkým oblastním důstojníkem v Leningradě. Ve služebním postupu byl poslán na Akademii Andropova v Moskvě, naučili ho německy a vyslali do Drážďan. Po pádu Berlínské zdi, Putin, tehdy ženatý a se dvěma dcerami se vrátil do Leningradu, aby se připojil k administrativě prvního zvoleného primátora Leningradu, perestrojkového buřiče (a profesora na Leningradské státní universitě), Anatolije Sobchaka.

Nejprve se Putin stal zodpovědným za zahraniční hospodářské vztahy Leningradu a dokonalá znalost němčiny byla zřejmě rozhodující pro jeho jmenování. V době, kdy Sobchak při následných volbách v roce 1996 neuspěl, se Putin stal zástupcem primátora. Pomohly mu vazby k některým vysokým Jelcinovým poradcům z Petrohradu (právě tak jako konexe z KGB mu zajistily pozici v administrativě v Moskvě). V roce 1998 se stal vedoucím FSB3, tedy bývalé KGB. O rok později v srpnu 1999 ho Jelcinovy kruhy vytipovaly na premiéra, zřejmě v za jeho loajalitu, profesionalitu a zdánlivou nezkorumpovatelnost. V několika následujících měsících řada dramatických událostí učinila ze zcela neznámého muže nejpopulárnějšího muže Ruska. Po třech měsících v roce 2000, kdy zastupoval presidenta, Putin hladce vyhrál svobodné volby.

Gessenová profesionálně zachytila téměř neuvěřitelný entusiasmus duchovní emancipace, kterou revoluce „glasnosti“ přinesla do Leningradu mezi 1988 a 1991. Její shrnutí převratu v srpnu 1991 a soudů a soužení v 90. letech patří k nejlepším.

Základní záměr Putinova režimu se dá shrnout jako obnovení politických, hospodářských a geostrategických zájmů ztracených zhroucením Sovětského svazu. To se dá nazvat „Putinova doktrína“. Není neo-komunistou ani totalitním budovatelem impéria, není to ani Petr Veliký ani Stalin. Patrně si myslí, že jeho posláním je obnovit ruský stát. Za jeho dědictví považuje korunovační klenoty: ovládnutí politiky, medií a soudů, kontrolu ekonomiky a to nejprve a především - plyn a ropu; a nezpochybnitelné politické, ekonomické i vojenské ovládnutí celého dřívějšího Sovětského svazu.

Gessenová zachycuje tuto Putinovu agendu s detailní pozorností. Putin aranžoval národní hymnu Sovětského svazu; její melodie a lyrika, kterou prohlédl Stalin a osobně schválil v roce 1943, byla obnovena a doplněna novými slovy. (Slova nikdo nezná, ale melodie se pozná okamžitě - je stále ještě v genech milionů společně s terorem a hrůzou, a právě toto bylo záměrem.) Horní komora parlamentu Federální shromáždění již není přímo volená, ale jmenovaná. Nejpopulárnější televizní sítě země NTV a Kanál 1, byly převzaty státem. Aby bylo možné se registrovat jako prezidentský kandidát, musí být sebráno v několika týdnech dva miliony podpisů. Ruské „demokracii“ nasadili měkký, dusící polštář.

A pak přišla aféra Yukos: rozbití a faktické znárodnění největší a nejmodernější soukromé ruské společnosti a uvěznění její hlavy Michaila Chodorkovského, který si dovolil myslet si sám na řízení své vlastní společnosti (dostal se až k možnému jejímu prodeji Exxonu nebo Chevronu bez explicitního souhlasu Kremlu) a rozhodování o svých vlastních penězích (financoval opozici za hranicemi od leva do prava.) Byl usvědčen ze zpronevěry a daňového úniku a uvězněn na osm let. Chodorkovský byl znovu souzen v 2009 -10, dva roky před koncem trestu a odsouzen k dalším pěti letům, tentokrát za krádež 218 milionů tun ropy ze své vlastní společnosti. (Tento trest byl později zkrácen o dva roky po odvolání).

1 Maria Alexandrovna Gessen, známá jakoMasha Gessen(nar. 13 ledna 1967), je ruská a americká / novinářka a spisovatelka

2 The Man Without a Face; Riverhead Books, 336 pages

3 (FSB) Федеральная служба безопасности Российской Федерации (ФСБ);Federal'naya sluzhba bezopasnosti Rossiyskoy Federatsii)

 

Další informace

Glosy

  • Politická situace: Kolik je vlastně hodin?

    Jaký čas vlastně ukazuje politický orloj České republiky? Obvyklá odpověď zní: „Je za pět minut dvanáct“. Naposled s ní přišli aktivisté z „Milionu chvilek pro demokracii“. Není to nic...

  • 6. DODATEK ÚSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY

    Předseda Ústavního soudu Rychetský oživil dosud zatím nepoužitý 6. dodatek Ústavy české republiky. Tento dodatek může být aktivován jen za určitého kritického vývojového stupně státního...

  • Komokřesťanství – komunistická verze křesťanství v Číně

    V zemi, kam se náš prezident „jezdí učit, jak stabilizovat společnost“, už zas „zítra znamená včera“. Komunisté po století krvavých represí dovolí vyznávání i jiných kultů a náboženství na území své...

  • Ďáblové ve SMEČKÁCH

    Papež nedávno vyhlásil, že Peklo neexistuje. Novopečení bezdomovci našli briskně dočasný azyl v Galerii Smečky v Praze na výstavě manželů Preclíkových. Zdeněk Preclík, sochař, jeden z posledních vládnoucích...

  • I stromy mají vztahy

    Kdybyste si v tyto dny vzali na procházku do lesa stetoskop a přiložili jej k jakémukoliv stromu, uslyšíte křehké, leč nepřetržité šumění. Po zimním spánku se totiž probouzejí i ti největší velikáni...

  • Nejsem srnka

    Nepřestává mě šokovat nepřítomnost svatých Evangelií v životě, myšlenkách a četbě zřejmě zdrcující většiny lidí. Co jiného najít? Co jiného hledat? Lidé „milují přírodu“, nadchýnají se Vesmírem a...

  • Demošky na Václaváku aneb vzpomínka na Láďu Kantora

    Víte, jaký je rozdíl mezi listopadem 89 a dubnem 2018? Tehdy jsme mohli svobodu získat a dnes ji můžeme ztratit! Dějinné zvraty, kterým se někdy až eufemisticky říká revoluce, mají vždy své výrazné...

  • Nejdůležitější vzkaz Miloše Formana

    V neděli ráno mi volala má „kdysi milovaná“ žena: „Honem si pusť televizi… je tam úžasný pořad o Formanovi!“. Televizi jsem si nepustil, protože jednak jsem měl rozdělanou práci, kterou jsem nemohl...

Další informace

Nový život výstav

    krizek

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big