TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
doslov-k-peroutkove-selhani
Vasilij Kandinskij, Znamení, 1925, LACMA, Wikimedia Commons.

Doslov k Peroutkově „selhání.“

Praha dne 27.března 2015

Pane prezidente,

po dlouhém váhání jsem se rozhodla Vám napsat, abych Vám sdělila, nakolik mě pobouřily Vaše výroky týkající se Ferdinanda Peroutky a jeho údajného selhání v době rostoucího nacistického nebezpečí. Není nás už mnoho mezi příslušníky tohoto národa, kdo jsme si onu dobu prožívali už v dospělém věku a se sestrou Olgou jsme snad už jediné, kdo „Ferdu“ – nejlepšího přítele našeho otce „Rudy“ Jílovského – dobře znaly od útlého věku. Mohu jen dosvědčit, že Ferdinand Peroutka a celý okruh jeho přátel, mezi něž patřili též bratři Čapkové, byli velcí čeští vlastenci a „Mnichov“ pro ně v žádném případě neznamenal nějakou výzvu ke kolaboraci. Pro Karla Čapka, se kterým jsem se se sestrou viděla na podzim 1938 v našem ateliéru v domě U Topičů, sklíčení po „Mnichovu“ znamenalo smrt a pro Ferdu pokračování v činnosti, kvůli níž byl nakonec uvržen do koncentračního tábora.

Protože jsem o hrdinství Ferdinanda Peroutky dobře věděla a jeho osudy, jak za války, tak za ní a ba i poté, dobře sledovala, právě proto mě „nadzvedlo“ tvrzení Václava Černého o údajném Peroutkově sklonu ke kolaboraci, obsažené v Černého „Pláči koruny české“, knize, kterou jsem četla v době svého pařížského exilu. Článek o „vytí s vlky“, na který Černý naráží, jsem neznala, ale pochybovala jsem hned, že by Peroutka něco takového v době po „Mnichovu“ napsal. Své rozhořčení vyprovokované tvrzením autora knihy a dalšími jeho přímo lživými a podivnou nenávistí prodchnutými popisy některých událostí jsem svěřila Josefu Škvoreckému, editorovi Černého „memoárů“. Kopii tohoto dopisu spolu s odpovědí Škvoreckého přikládám. Kopii dopisu Škvoreckému jsem zaslala už tehdy samotnému Peroutkovi do Spojených států a v příloze si můžete přečíst, co mně odpověděl. Černý pro něj nikdy nebyl nic jiného než směšný „panáček“.

Dnes už se v celkem širokých kruzích ví, že důvěryhodnost ješitného Černého je značně chabá, že článek o „vytí s vlky“ nenapsal Peroutka, že ho napsal Jan Stránský do „Lidovek“ a že ten text navíc vůbec nepředstavuje nějakou výzvu ke kolaboraci, dokonce ani ne k rezignaci. Není tudíž divu, že se ozvaly hlasy na obhajobu Peroutky vzápětí poté, co jste z něj ve svém projevu učinil prototyp selhávajícího intelektuála.

Pane prezidente, všichni se můžeme mýlit, o to spíš, když k omylu nás vedou bludy v značně širokých kruzích uznávané postavy. Nerozumím ale, proč prezident republiky – osoba, u níž bychom měli očekávat ten nejsilnější smysl pro spravedlnost – není ochoten svůj omyl veřejně přiznat a očistit památku muže, který byl neprávem očerněn. Veřejné přiznání omylu a spravedlivé uznání Ferdových zásluh na této zemi by Vám určitě neubralo na autoritě. To Vám, pane prezidente, píši, coby ve vzpomínkách malá holka, která se pod dohledem Ferdy proháněla s jeho dcerou Evou po lesích u Týnice nad Sázavou a dnes coby jedna z malého počtu nejstarších občanek země, v jejímž čele stojíte.

S pozdravem

Staša Fleischmannová-Jílovská

Přílohy: Korespondence s Josefem Škvoreckým a Ferdinandem Peroutkou

 

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big