TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
pan-dekan-bostik-miloval-umeni
Václav Sokol, Betlém, 1960.

Pan děkan Boštík miloval umění

Ústecký pan děkan Boštík miloval umění. Visel u něj na faře olej Jindřicha Průchy - Velký Pátek - expresivní obraz hnědých polí s křížem uprostřed. Také obraz Wachsmanův a kresby Josefa Mánesa. Prof. Josef Cibulka, ústecký rodák, býval na faře častým hostem, a jistě se tam vedly hovory o umění. Cibulka se znal s mnoha umělci, do Svatovítského chrámu pomohl prosadit okna Maxe Švabinského. Znal se také s Janem Zrzavým, a tak vznikla myšlenka, že kostel v jednom z hlavních betlemářských měst by mohl mít Betlém od mistra.

Zrzavý souhlasil a můj otec, architekt, byl přizván ke spolupráci. Navrhoval předtím pro Patera Boštíka vstupní mříž a křtitelnici do kostela, Betlém situoval na oltář pod kazatelnu. Celek navrhl podle tradičního betlemářského schématu, zejména podle trosek lidového Betléma, které našel na farské půdě u svého strýce, faráře Václava Sokola v Jablonném nad Orlicí. Betlém otec zběžně nakreslil a zhotovil asi 1/2 m velký papírový model, který jsem já, tehdy patnáctiletý, odnesl Janu Zrzavému do jeho bytu na Zámecké schody. Další, volba materiálu, provedení, atd., už bylo na mistrovi.

Zrzavého v té dobé (padesátá léta) asi lákaly vetší realizace, v hradčanském kostele u Kapucínů by byl rád provedl freskou své Poutníky do Emaus a Zvěstování. Složitost a materiálová náročnost vyžadovala ale spolupracovníky, a to bylo u Zrzavého problematické. Figury do Betléma chtěl modelovat, ale potřeboval spolupráci sochaře, který by dělal to, co on „nedovedl": nožičky a ručičky. Oslovil několik sochařek - Martu Jiráskovou, Marii Wagnerovou, Helenu Trubáčkovou (od níž je holubice na Ústecké křtitelnici) - ale nebyl spokojen. Mezitím roky utíkaly, a když Zrzavý vzkázal, že „už to má", že figury bude válet z dětské Formely - a že už „skoro má jednoho anděla" - stárnoucí pan děkan usoudil, že to od Zrzavého nebude.

Byl jsem tenkrát mladík po střední výtvarné škole, odmítnut od vysokoškolského studia, a tak padla v rodině věta: „udělá to náš Vašek“. Dal jsem se do práce s velkým nadšením, figury modeloval z hlíny, vyschlé v košíku nosil vypalovat do pece na karlínské Maniny. Pak jsem je barvil temperou a voskoval do mírného lesku. Terén jsem konstruoval z prkének a lepil z vlnité lepenky, která, zmačkána, simulovalo skály. Povrch byl z papíru, pomalován temperou a navoskován. Celý Betlém byl asi 2,5 m široký, čočkovitého půdorysu, aby se na oltáři dal sestavit z dílů. Otec mi nechával volnou ruku přesto, že jsem v průběhu práce jeho návrh pozměnil. Prof. Cibulka souhlasil a nakonec i rozhodující – investor pan děkan Boštík, kterému se realizace líbila.

Myslím, že o Vánocích roku 1959 jsem Betlém v ústeckém kostele instaloval, vzpomínám na milou atmosféru na faře, přátelské přijetí pana děkana i hodné farské slečny Filomeny. S ústeckými přáteli jsme tenkrát udělali obvyklé „kolečko“ – obešli domácí Betlémy. Byly nádherné, a já jsem se cítil trochu zaskočen: jak jsme si mohli dovolit propašovat do Ústí keramický Betlém, když místní tradice je tak silná? Vzpomínám na velký Betlém u Trávníčků, který zabíral celou stěnu, se stovkami kartonových figur, zapíchaných do mechu. Také pohyblivý Betlém u místního obuvníka, jehož přiznané technické zázemí s řetízky a ozubenými koly pohánělo půvabně namalované figury, vyřezané z plechu. Na zatáhnutí provázku se ozval zvuk trouby – malého klaksonu, v sousedství verpánku a pracovního prostředí fungující obuvnické dílny. V malém domečku bylo ve dveřích z předsíně nutné sehnout hlavu, ale málokdy jsem hlavu skláněl upřímněji. Ještě mnoho krásného jsme při obchůzce viděli, malované figurky, Štantejského, „dáliny“ a „landšafty“ na proutěných koších, simulujících hory.

Začínal jsem chápat, že náš Betlém je trochu „mimo“ – ale pan děkan ho zaštítil sovu autoritou, takže po několik let v Ústí „fungoval“. Na žádost pana děkana jsem ještě domodeloval Tři Krále s patřičným zvířecím doprovodem, ale pak už to šlo s Betlémem s kopce. Pan děkan Boštík zemřel, a s novým farářem jsme si už neporozuměli. Horu jsem ještě s pomocí truhláře pana Trávníčka předělal do dřevěné podoby, ale když keramické figury nahradil modurit, už jsem se k autorství nehlásil. S novým panem farářem jsme se hádali, jestli byl Van Gogh prostopášník (já samozřejmě hájil „malířského svatého“), mezitím se mi znelíbili dodateční Tři Králové, které jsem rozbil o zeď farní zahrady. Ostatní keramické figury, které, nepoužívány, se kdesi válely, jsem si potom v kufru odvezl do Prahy, a většinou už neexistují. Zbyla jen Svatá Rodina, pro kterou mi později moje děti k Vánocům vysekaly výklenek ve zdi. Rád vzpomínám na ústecké Betlémy, a doufám, že krásná baroková tradice bude mít živé pokračování.

Výstavu betlémů i kreseb Václava Sokola si můžete prohlédnout zde:

http://www.artforgood.cz/cs/vybrana-dila/sokol

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Kozí mejdan

    Stanislav Penc

    Vážení, za tři měsíce proběhne již 18. ročník kulturně společenské slavnosti Kozí mejdan. Letos od čtvrtka 23. do neděle 26. srpna 2018. Setkání, které je od začátku koncipováno netradičně a zcela...

  • Zemanův účet v mezisoučtu

    Redakce Přítomnosti

    1) Excesy vyplývající z povahových vlastností Opilecké potácení kolem korunovačních klenotů Vulgarizmy ve sdělovacích prostředcích Lhaní o Karlu Schwarzenbergovi při prezidentské kampani (soudně...

  • Kudy z nudy?

    Jaroslav Erik Frič

    Potíž je v tom, že nevíme opravdu nic. Jistě, snažíme se pochopit, nahlédnout hlouběji do problémů, do výbojů si troufáme na mnohý způsob, skutečností ovšem zůstává, že jsme zoufale nevědomí o...

  • Projev jak ze slučovacího sjezdu ANO, KSČM a části ČSSD

    Petr Havlík

    Žít svobodně ve svobodné společnosti by měl být úplný základ naší existence. Svoboda je nedělitelná, ta buď je, anebo není. Auto může jet na půl plynu, ale půl svobody a půl nesvobody již svobodou...

  • Kam se to řítíme? Viděno z Ameriky

    Eva Dřízhalová

    Jsem na druhé straně zeměkoule a přemýšlím, někdy jako romantik, někdy cynik, ale také jako optimista (u vás se říká „sluníčkář“), jak to s námi na této ze­mičce dopadá. V roce 1975 jsem se...

  • Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

    Jaroslav Erik Frič

    Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně cenným to...

  • Kavárna POTMĚ s nevidomými kavárníky vyráží na turné po Česku

    Jan Charvát

    Unikátní mobilní Kavárna POTMĚ, ve které obsluhují nevidomí kavárníci na palubě zatemněného autobusu, zaparkuje už v sobotu v sobotu 19. května před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici v...

  • Potřebujeme idejí,

    Bohumil Sláma

    živých a velikých idejí a nebudeme malí (TGM) Cituji z článku prof. Dvořákové Myslet kriticky a v souvislostech, který vyšel v posledních Listech: „…Chci upozornit na zajímavý přístup k uchopení...

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big