Hlavní informace
basnivy-malir-generalniho-stabu-ruske-flotily
Ivan Ajvazovskij. Česmenská bitva. 1848. Výřez. www.ru.wikipedia.org

Básnivý malíř Generálního štábu ruské flotily

V Národní galerii Arménie v Jerevanu probíhá souborná výstava děl Ivana Ajvazovského ke dvousetletému výročí jeho narození. Původním jménem Hovhannes Ajvazjan se narodil v roce 1817 ve Feodosii na Krymu, který je neodmyslitelně spjat s jeho tvorbou. 

Ajvazovskij pocházel z chudých poměrů, díky mecenášům mohl studovat nejprve na feodosijském gymnáziu a poté i na Imperátorské akademii umění v Petrohradu. Od mala miloval Černé moře, na jehož břehu vyrostl. S mořem je spjato i jeho další působení, neboť byl v roce 1844 jmenován malířem Generálního štábu ruské flotily. Kromě krajinomalby je tedy i autorem mnoha obrazů znázorňující historické bojové scény, především vítězné námořní bitvy Ruského impéria. Za zmínku stojí například obraz „Česmenská bitva“, kde umělec zachycuje osudný boj ruské flotily s tureckou. Lodě zachvácené ohněm, na pozadí stoupající dým, který se prolíná s hustými oblaky ve svitu měsíce. Ve zpěněném moři, odrážejícím rudo-žlutou zkázu, se turečtí vojáci přidržují trámů, aby zachránili alespoň holé životy. Hlavní pozornost je upřena k vlajkové lodi „Tři hierarchové“, ke které se přibližuje loďka s přeživším oddílem důstojníka Dmitrije Iljina.

Styl Ajvazovského je často přirovnáván k tvorbě Williama Turnera, dokonce byl svého času nazýván „ruským Turnerem“. Oba umělce spojuje motiv moře, pojatý v romanticko-impresionistickém stylu. Podíváme-li se na Turnerovy a Ajvazovského malby, nelze si nevšimnout dalšího společného prvku: motivu slunce. Ajvazovskij dosáhl mistrovství v zobrazení mořského pobřeží v různých údobích dne: od mdlého světla ranního svítání, po červánky soumraku, kdy mořský břeh pomalu mizí v temnotě, jen poslední paprsky slunce ještě osvětlují vrcholky skal. Snaha zachytit proměnlivé elementy přírody a atmosférických jevů vedly Ajvazovského k objevení řady nových výrazových technik. Na jeho obrazech zaujme především hra světla, k níž namalovaný výjev slouží jen jako záminka.

Zatímco v přírodních motivech dosáhl mistrovství, poněkud méně se mu dařilo v zobrazování urbanistických předloh či portrétech. Možná proto v jeho dílech postavy najdeme jen zřídka, a pokud se bez nich téma neobejde, tak je často zahaluje mlžný opar, stín nebo sedí na břehu moře jen tak mimochodem. Portrét umělcovy manželky Anny Sarkisové-Burnazjan z roku 1882 je výjimka, ale i její tvář halí bílý šátek. Výrazné jsou akorát její oči.

Ajvazovskij 1

Ivan Ajvazovskij: Portrét umělcovy manželky Anny Sarkisové-Burnazjan, 1882. (www.ru.wikipedia.org)

Motiv moře v Ajvazovského tvorbě převažoval nad vším ostatním. Krajinomalby se dají najít  mezi orientálními náměty z cest po Blízkém východě. Tak jej zaujaly pyramidy nebo život v Káhiře, precizní zobrazení zimní krajiny z Maloruska (dnešní západní Ukrajiny, odkud se jeho rodina přistěhovala na Krym) a nesmí chybět arménské motivy.

V „Sestoupení Noeho z hory Ararat“ z roku 1889 Ajvazovskij zobrazuje svět po čtyřicetidenní potopě. V čele průvodu kráčí Noe, jeho žena, dospělý syn a malé dítě. O několik kroků za nimi již v mlžném oparu jde zbytek zástupu, jeho další synové a jejich ženy v doprovodu zvířat. Noe s rodinou netvoří ústřední motiv díla. Tím je spíše vjem „nového začátku“, který z obrazu vyzařuje pastelovými světlými tóny siluety hory Ararat v oblačném oparu. Země ještě zcela nevyschla a matné světlo se odráží od kaluží vody pod nohami zástupu.

Ajvazovskij 2

Ivan Ajvazovskij: Sestoupení Noeho z hory Ararat, 1889. (ru.wikipedia.org)

Jedním z mistrovských děl Ajvazovského, které spojuje biblický motiv a motiv moře je „Chaos – Stvoření světa“. Zde je zobrazen boj mezi silami Dobra a Zla, mezi světlem a temnotou. Ladění tónů dává tušit, že v příštím okamžiku Stvořitelovo světlo protne chaos a dojde k okamžiku Stvoření. A vše se odehrává jak jinak než mezi oblaky a mořem. Obraz se dlouhou dobu nacházel v papežských sbírkách a v Arménii je vystavován poprvé.

Ajvazovskij 3

Ivan Ajvazovskij: Chaos – Stvoření světa. (ru.wikipedia.org)

Ajvazovskij se po celý život zasazoval o pozvednutí rodné Feodosie. Založil ve městě uměleckou školu a galerii a díky štědrým darům z Feodosie udělal jedno z uměleckých center jihu tehdejší Ruské říše. Stejně tak se zajímal o ochranu archeologických památek Krymu a na své náklady nechal zbudovat nový depozitář krymských vykopávek. Mimo to se zasadil o rozšíření železničního spojení do regionu nebo o stavbu vodovodu. Ajvazovskij byl nejen štědrý mecenáš a filantrop, především se vždy rád vracel do svého rodného města k jedinečné krymské přírodě za šumění vln moře. Jak jednou řekl: „Idealizace živé přírody je extrém, kterému jsem se vždy ve svých obrazech snažil vyhnout. Avšak poetičnost přírody jsem vždy cítil, a cítím neustále, a právě tu se snažím svým štětcem předat: půvab noci ve svitu měsíce, něhu čistého západu slunce, hrůzu, která padá na duši při bouřce nebo uragánu, to vše jsou pocity, které na mě dýchají, když maluji.“ 

Další informace

Glosy

  • Kam se to řítíme? Viděno z Ameriky

    Jsem na druhé straně zeměkoule a přemýšlím, někdy jako romantik, někdy cynik, ale také jako optimista (u vás se říká „sluníčkář“), jak to s námi na této ze­mičce dopadá. V roce 1975 jsem se...

  • Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

    Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně cenným to...

  • Kavárna POTMĚ s nevidomými kavárníky vyráží na turné po Česku

    Unikátní mobilní Kavárna POTMĚ, ve které obsluhují nevidomí kavárníci na palubě zatemněného autobusu, zaparkuje už v sobotu v sobotu 19. května před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici v...

  • Potřebujeme idejí,

    živých a velikých idejí a nebudeme malí (TGM) Cituji z článku prof. Dvořákové Myslet kriticky a v souvislostech, který vyšel v posledních Listech: „…Chci upozornit na zajímavý přístup k uchopení...

  • Koprofil v demisi na postu ministra kultury

    Reakce na reakci D. Bartoně[1] na článek J. Čulíka v Britských listech o grantové komisi ministerstva kultury.[2] Půjčit a přečíst si Obratník raka počátkem sedmdesátých let, ještě k tomu ve...

  • Rehabilitace Vlasovců?

    Foldyna se Semelovou oslavili tradičně 7.5., s obchodními dealery firmy Harley & Davidson pro Asii, osvobození Prahy armádou generála Vlasova. Symbolicky vykonali tryznu za padlé Vlasovce na...

  • Nebuďme jako malí Marxové

    V Trevíru vztyčili pětimetrovou sochu svého slavného rodáka Karla Marxe. Dostali ji darem z komunistické Číny. Pietní akt jejího odhalení oslavil svou přítomností předseda EK Jean-Claude Juncker....

  • Svatojánské slavnosti NAVALIS

    „Svatojánské NAVALIS jsou slavnosti svatého Jana Nepomuckého, které se konají každoročně 15. května v Praze, v předvečer svátku světce.“ Tak pro revue Babylon pan Vojtěch Pokorný[1], předseda...

Další informace

Nový život výstav

    krizek

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big