Tento týden se v Evropě, po světě i u nás připomínají dobrodružství přátel božích a legendy o nich. Připomínaly se po staletí, abychom věděli podle koho se jmenujeme, znali ke komu volat o pomoc a rozuměli o čem vyprávějí namalované příběhy v kostelích a knihách.
Nejproslulejší sbírka legend pochází od Jakuba de Voragine (XIII.st.), z latiny byla přeložena jen část, tak tu nabízíme, co chybí.
Jak se dočítáme v popisu zázraků blahoslavené Panny Marie, sloužil papež Lev mši svatou v den Velikonoc v chrámu Panny Marie Větší. Zatímco rozdával věřícím svaté přijímání, jakási žena mu políbila ruku, z čehož mu vzešlo velmi prudké tělesné pokušení. Tehdy muž Boží jako nejkrutější mstitel povstal proti sobě samému a téhož dne ruku, která ho pokoušela, potají uťal a od sebe odvrhl. Posléze se mezi lidem začalo šeptat, proč asi nejvyšší velekněz už neslouží božská tajemství jako obvykle. Lev se tehdy obrátil k blahoslavené Panně a plně se odevzdal její péči. Ona mu pak vzápětí přišla na pomoc a svýma rukama mu obnovila jeho ruku, posilnila ho přikazujíc, aby vyšel k lidu a přinesl nejsvětější oběť jejímu Synu. Lev tedy vyprávěl všemu lidu, co se mu přihodilo a všem zjevně ukázal svou obnovenou ruku.
Byl to on, kdo slavil chalcedonský sněm, a na něm ustanovil, aby pouze panny nosily závoj; zde bylo také stanoveno, že Panna Maria má být nazývána Matkou Boží.
V téže době Attila pustošil Itálii. Svatý Lev tedy setrval po tři dny a tři noci v chrámě apoštolů, potom řekl těm, kteří byli s ním: „kdo mne chce následovat, ať jde se mnou“. Když se pak blížil k Attilovi a ten blahoslaveného Lva uviděl, sestoupil z koně, padnul k jeho nohám a prosil, aby požádal cokoliv by chtěl. Lev požádal, aby odešel z Itálie a propustil zajatce. Když Attilu hanělo jeho okolí za to, že on vítěz nad celým světem podlehl knězi, odpověděl: „myslel jsem na sebe i na vás, viděl jsem totiž po jeho pravici nesmírně mocného vojáka, kterak mi s taseným mečem říká: „pokud tohoto neposlechneš, se všemi svými zahyneš“.
Když blahoslavený Lev napsal epištolu Fabianovi, konstantinopolskému biskupovi proti Eutychovi a Nestoriovi, položil ji na hrob svatého Petra a v modlitbách a postech naléhal: „kdybych se v čemkoli, o čem píši v této epištole jako člověk mýlil, oprav a naprav to ty, jemuž byla Církev svěřena“. A po čtyřiceti dnech se modlícímu zjevil Petr a řekl: četl jsem a opravil.“ Lev přijav epištolu zpět nalezl ji apoštolovou rukou opravenu. Jindy znovu u hrobu blaženého Petra naléhal Lev v postech a modlitbách po čtyřicet dní, aby mu vyprosil odpuštění hříchů. Blažený Petr se mu zjevil řka: prosil jsem za tebe Pána a odpustil ti všechny hříchy. Jen na vzkládání rukou budeš dotazován, to jest zda jsi hodně či nehodně na někoho vložil ruce. Zemřel kolem Léta Páně 460.
Vloženo dne 28. 6. 2012
O autorovi se dočtete zde.
| Tweet |
Jak žít se stádem a nezblbnout z jeho mýtů? Další kus ze strojopisných svazků Sebraných spisů nepublikova(tel)ných (6 kg). ... více
Pozvánka na akci, konající se ve čtvrtek 7.3. mezi 15.00-19.00 u příležitosti odchodu Václava Klause z prezidentské funkce ... více
Ředitel ČRO Duhan pohřbil Radio Česko. Nezkoumejme na čí přání a začněme si opět posílat holuby! ... více
Úryvek z románu The News Clown, vydaného anglicky nakladatelstvím Equus Press, v překladu Davida Vichnara. ... více