O nás

Politický a kulturní čtvrtletník Přítomnost ve své nynější podobě se hlásí k tradici předválečné Přítomnosti, u jejíhož zrodu stál v roce 1924 Tomáš Garrigue Masaryk, i k tradici rodinné. Vydavateli Jaroslavu Stránskému, dědovi současného vydavatele Martina Jana Stránského, a šéfredaktorovi Ferdinandu Peroutkovi se tehdy podařilo na stránkách Přítomnosti představit celou generaci demokraticky smýšlejících autorů: Ferdinand Peroutka ( 1. šéfredaktor ), Karel Čapek, Milena Jesenská, Eduard Bass, Karel Poláček, Richard Weiner, Václav Černý, Otokar Fischer, Jaroslav Stránský.

Díky velkorysosti T. G. Masaryka, který tehdy finančně podpořil mladého novináře Ferdinanda Peroutku, podařilo se vytvořit list, který si záhy získal vysokou prestiž a stal se patrně nejlepším politickým časopisem své doby.

Jak to vlastně všechno začalo? Přítomnost vycházela nepřetržitě od roku 1924 jako prestižní politický týdeník až do nacistické okupace Československa. 5. září 1939 byl její šéfredaktor Ferdinand Peroutka zatčen a 28. září deportován do koncentračního tábora Buchenwald. Když se z něj po šesti letech koncem května 1945 vrátil, usiloval o obnovení někdejší Přítomnosti. Zároveň se stal šéfredaktorem Lidových novin, které ovšem musely být už na přání komunistů přejmenovány na Svobodné noviny. Stejně tak Přítomnost, již se podařilo začít opět vydávat na jaře1946, se musela nazývat Dnešek.

Komunistickým pučem v únoru 1948 všechno skončilo. Peroutka odešel do exilu, zakotvil v New Yorku v rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Několik mladých českých intelektuálů se v emigraci po určitý čas pokusilo vydávat obdobu předválečné Přítomnosti. Snažili se o kulturně politickou revui, pojmenovali ji Skutečnost.

Polistopadové obnovení a vývoj

První číslo vyšlo v červnu 1990, na novinovém papíře a v novinovém formátu, nicméně koncipované jako měsíčník. V polistopadovém čase opojení ze změny režimu se vyrojilo mnoho dalších konkurenčních titulů. Přítomnost ztrácela dech a v roce 1992 ztratila i periodicitu. Pak se jí podařilo uzavřít dohodu s Literárními novinami, takže od června 1994 vycházela každou první  středu v měsíci jako jejich příloha.

V lednu 1995 MUDr. Martin Jan Stránský, potomek vydavatelské rodiny Stránských (pradědeček Adolf založil v roce 1893 Lidové noviny, dědeček Jaroslav a otec Jan vydávali předválečnou Přítomnost) začal vydávat Novou Přítomnost. Krátkou dobu vycházely oba časopisy paralelně, pak autoři a příznivci dosavadní přítomnosti začali úzce spolupracovat s Martinem Stránským, a to do té míry, že nakonec spojili síly. V lednu 2000 pak Nová Přítomnost odložila adjektivum ve svém názvu a vrátila se k původní peroutkovské Trade Mark.

První ročník Nové Přítomnosti (1/95 až 12/95)  vycházel jako měsíčník pod vedením šéfredaktora Miroslava Holuba, doma i ve světě vysoce ceněného básníka a esejisty a zároveň lékaře imunologa. Druhý ročník, pod vedením českého politika Petra Pitharta, někdejšího předsedy české vlády v letech 1990-92 a předsedy Senátu – se vyvíjel ve znamení vyšší analytičnosti, aktuálnosti a dynamičnosti.

Kolem časopisu se postupně soustřeďuje vybraná skupina autorů zvučných jmen také ze zahraničí: britský historik Timothy Garton Ash, francouzský politolog Jacques Rupnik, šéfredaktor polského deníku Gazeta wyborcza Adam Michnik, americká politoložka Milada Anna Vachudová a mnozí další. Stejně tak se rozšiřuje a ustaluje stálý okruh spolupracovníků a autorů domácích z řad předních českých politologů, sociologů, ekonomů a publicistů, a to všech generací. Od roku 1997 až po rok 2001 se časopis podrobně a pozorně věnuje myšlenkám konferencí Forum 2000, jež se z iniciativy a pod záštitou prezidenta republiky Václava Havla konají každoročně v Praze.

V roce 1996 získal za založení časopisu Martin Jan  Stránský cenu Masarykovy akademie umění za uměleckou tvůrčí činnost. V roce 2000 a 2001 získali autoři fejetonů v Přítomnosti ocenění v soutěži o Evropský fejeton roku, kterou pořádá Obec moravsko-slezských spisovatelů. Od ledna roku 2001 se Přítomnost stává čtvrtletníkem, což umožňuje zpracovávat vybraná témata s předstihem a do hloubky, tak, aby nejen mapovala události čtvrtletí, ale také poukazovala na jejich perspektivní souvislosti a důsledky. Po Petru Pithartovi  následuje jako šéfredaktor Jan Sokol, Tomáš Vrba a Libuše Koubská.

Od října 1996 také začala vycházet anglická verze Nové Přítomnosti, volný překlad nazvaný The New Presence.

The New Presence

Máme čtenáře po celém světě a díky bohatým kontaktům v zahraničí tak máme možnost přispět k lepšímu kulturnímu obrazu České republiky v zahraničí.

Od května 2010 je Přítomnost a The New Presence publikována pouze v elektronické verzi.

Redakce

Vydavatel:
MUDr. Martin Jan Stránský

Redakční rada:
Jan Hartl, Ivan Štern, Lukáš Kovanda, Rudolf Kučera, Jiří Kocian, Jiří Přibáň, Zdeněk Velíšek, David Tacl, Petr Fleischmann (předseda)

Šéfredaktoři:
David Bartoň (Přítomnost), Jakub Wolf (The New Presence)

Asistentka vydavatelství:

Marie Cimplová

Mezi autory Přítomnosti a The New Presence se řadí domácí i zahraniční osobnosti ze sféry žurnalistiky, politologie, ekonomiky, sociologie i veřejné sféry.

Timothy Garton Ash je britský spisovatel a historik, specializuje se na situaci ve střední a východní Evropě. Publikoval  množství textů o problematice přechodu k demokracii ve střední a východní Evropě.

Miloš Brunclík je politolog. Přednáší na Cevro institut a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Specializuje se mimo jiné na západoevropské politické a stranické systémy.

Ivo T. Budil je sociolog. Přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni a Univerzitě Karlově.

William A. Cohn je spisovatel a právník. Přednáší na University of New York v Praze.

Benjamin Cunningham je šéfredaktorem The Prague Post.

Luboš Dobrovský je publicista, bývalý politik a překladatel z ruštiny a polštiny. V minulosti působil jako mluvčí Charty 77, ministr obrany a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a velvyslancem v Ruské federaci.

Petr Fleischman předseda redakční rady Přítomnosti, koordinátor – odborný poradce VZOB Senátu PČR.

Martin Ehl je novinář a vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin.

Tomáš Halík je katolický duchovní, religionista, psycholog a sociolog náboženství.

Jan Hartl je sociolog a ředitel agentury STEM

Václav Havel

Yu-Chin Cheng je specialista na čínsko-tchaj-wanské vztahy. Přednáší na Anglo-american college a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ctirad John   přednáší na 1.lékařské fakultě Univerzity Karlovy.  

Roman Joch je ředitelem Občanského institutu.

Tomáš Klvaňa je novinář. Působil v tiskové kanceláři prezidenta Václava Klause.

Erazim Kohák je filosof a spisovatel.

Rudolf Kučera je politolog. Přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Univerziě Jana Evangelisty Purkyně. Zároveň je šéfredaktorem revue Střední Evropa.

Lukáš Kovanda působí na Vysoké škole ekonomické. Je autorem bestselleru Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi.

Leo Pavlát je novinář, spisovatel a diplomat.

Jiří Pehe je ředitelem New York University in Prague.

Svetozar Pejovich je emeritním profesorem department of Economics at Texas A&M University in the United States.

Petr Pelikán se specializuje na problematiku islámského práva.

Ferdinand Peroutka

Thiven Reddy je politolog. Přednáší na Department of Political Studies at the University of Cape Town v Jihoafrické republice.

Michael Romancov je politický geograf. Přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy na na Metropolitní univerzitě.

Jacques Rupnik je politolog. Specializuje se na situaci ve Střední a východní Evropě.

Jiří G. Růžička je redaktorem A2.

Pavel Rychetský je předseda Ústavního soudu ČR.

Hrishabh Sandilya přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Steven Saxenberg je americký sociolog.

Jan Sokol je filosof. Působí na Univerzitě Karlově.

Petr Sokol je politolog. Působí jako šéfredaktor Cevro revue. Specializuje se na volební geografii.

Christian Staub je švýcarský spisovatel. Specializuje se na oblast Balkánu, mezinárodní právo, identitu.

Jiřina Šiklová je socioložka.

Ivan Štern je politický komentátor. Působí v Českém rozhlase.

Jan Švejnar je ekonom. Je ředitelem International Policy Center at the Gerald R. Ford School of Public Policy.

Břetislav Tureček působí jako zpravodaj ČT na Blízkém východě.

Zděněk Velíšek je redaktorem ČT, komentátor a autor mnoha publikací.