V nedávném průzkumu, jehož výsledky uveřejnila také Přítomnost, vyšlo najevo, že Čech obecný, nebo aspoň některý tohoto druhu, je povětšinou vybaven sklony, které by nejen očekával sám u sebe, ale které bychom od něj pravděpodobně očekávali všichni. Na tom se nezdá být nic zvláště zarážejícího, že se ukáže, že je to tak, jak jsme asi tušili. Nebýt ovšem toho, že to, co jsme tušili, není nic, co bychom si chtěli dát za rámeček. Jde tedy o zjištění smutná v celé své samozřejmosti. Jestli se nad nimi pozastavit, pak nejspíš proto, že naše nyní „vědecky prokázané“ černé myšlenky snad přece předpokládají možnost, že by to mohlo být i jinak.

Češi dvou druhů – jedni, nazý

publikováno: 4. 10. 2012

Facebook

Pinterest

Twitter

email