Ve svém komentáři uveřejněném na začátku prosince v Přítomnosti nazvaném „Židovská velikost a červené tlačítko“ píše Jan Kužvart o tom, proč by Izrael neměl ani v případě krajního ohrožení použít své atomové zbraně. V tomto textu bych se chtěl vyjádřit k několika bodům, kterých se Kužvart ve svém článku dotknul, nejprve k postoji Izraelců k holocaustu a poté k titulní „židovské velikosti“, tj. k morálnímu kreditu, který židovský lid v průběhu let postupně v očích Nežidů získal a který Kužvart ztotožňuje se současným vnímáním izraelského státu. Tato témata podle mě úzce souvisejí s tím, jestli by izraelští vůdci v případě existenčního ohrožení jejich země měli použít zbraně hromadného ničení, jestli tak skutečně učiní a jestli by tato volba byla morálně