Tíseň výtvarných umění je možná víc než pouhá stránka všeobecné hospodářské a finanční krise, ale je nepopiratelnou skutečností – soudím-li podle novin – je pozorovat a cítit i v menších výtvarných střediscích, jako např. v Praze. (…) Pohroma, která stihla výtvarné umění a výtvarné umělce, je tím dramatičtější, že vystřídala, a to vlastně bez předzvěsti, dlouhou a nebývale zdárnou periodu. (…) Příčiny, které k tomu vedly, tkví ve společenských, hospodářských a také estetických a filosofických zvláštnostech prvních deseti poválečných let, ale ukázat na jejich jak a proč znamenalo by rozepsat se široce a dlouze o přeměně poválečné městské společnosti, o nebývalých a masivních přesunech majetkových, o neuvěřitelné rychlosti, s jakou narůstala nová sou

publikováno: 11. 2. 2013