Na Putnově kauze (Zeman mu odmítá podepsat jmenování profesorem) je jasně vidět totéž, co na jmenování soudců ministrů, amnestii aj.... totiž, že vůbec nejde o Putnu, ale o to, že prezident, který nenese žádnou odpovědnost za nic z toho, co udělá nebo neudělá. Prezident, který je jaksi na konci řetězce zastupitelů (za svá rozhodnutí odpovědných) jako ceremoniální dnes se rádo říká „třešnička na dortu“, dodávající těmto jmenováním punc slavnostnoti, obřadní nezapomnutelnosti, sváteční pompy.... celou logiku ústavy obrací a propadá pokušení ze sebe, podobně jako jeho předchůdci, udělat klíčovou figuru, která svůj podpis nakonec nedá a nedá. Ačkoli za nic neodpovídá a ničemu nerozumí - opovrhování expertními posudky a závěry „nižších instancí“ se na Hradě stalo zvyklostí. Neurození vládci našeho Hradu