* Člověk tvůrce – homo creator: termín užívaný v polské estetické škole. ** Rytmus kosmické evoluce – výstižná metafora, v podobenství naznačující myriády kosmického času vůči absolutní věčnosti Boží, miliardy let, v nichž probíhá proces formování kosmu, přírody a vposled člověka. Přírodní stav svou hmotnou podstatou evoluční změně podléhá; lidský duchovní stav je formován ve vztahu k věčnosti Božího Absolutna – lze říci, že objev Absolutna v pravěku byl objevem Boha (zdroje Absolutna), ducha (životního projevu) a duše (odlesku Božího v lidském vědomí a smyslech). V dějinách lidstva jde o největší objev, teprve uvědoměním si Boha jsme se stali z lidských zvířat lidmi rozumnými. Zde se nachází východisko k realisaci myšlenek lidské rovnosti a vzájemné emancipace stavů. *** Tuto roli