Bezprostředně po zhlédnutí expozice Europa Jagellonica v kutnohorské GASK se mě zmocnila přesycenost, únava i trochu zklamání, ale hned jsem si uvědomila, že jsou to pocity neadekvátní. Přesycenost byla do určité míry na místě, prohlídka expozice ve dvou křídlech bývalé jezuitské koleje, včetně audiovizuálního programu v křídle třetím zabrala tři a půl hodiny a ke konci prohlídky mi dřevořezby světců poněkud splývaly - až na závěrečnou skulpturu polorozpadlého kadaveru (Smrtka – Vanitas), ta působila jako potěšující vzpruha. Únava z letního dne ve městě, které samo působí jako součást výstavy by mohla být vlastně pochopitelná. Jen si vybavte chrámy jako sv. Barbora, sv. Jakub, Panny Marie na Náměti, Hrádek, Rejskova kašna a vlastně celé pozdně středověké centrum. Zklamání ovšem nebylo na