Celý letošní rok zažíváme plíživý sešup od (relativní) svobody k (relativní) nesvobodě. Všechno je relativní. Uplynulých třiadvaceti letech to tu nebylo tak pěkné jako ve staré dobré Anglii, napříště to zase nebude tak zlé jako za totáče. Což je jen relativně malý důvod ke spokojenosti. Neměli bychom se však soustřeďovat jen na vysokou politiku. Sešup se připravoval už dávno, trvá dodnes a podílíme jsme se na něm všichni: politici, novináři, učenci, ostatní občané. Uvedu tři malé, ale významné příklady, kamínky do mozaiky. Příklad první, normalizace ÚSTR. Ústav vznikl jako produkt zoufalství nad neutěšeným stavem „vyrovnání s bolševismem“. Zoufalství vyústilo v pokus opřít svobodu bádání o autoritu státu. Autorita státu však prudce klesala a rostla jeho vratkost. V té situaci propukl