Německý filozof Hegel viděl v německém státu vtělení onoho všeobjímajícího Rozumu, který krátce před ním horlivě vyzdvihoval jeho krajan Kant z Königsbergu, Královce, či -chcete-li - nynějšího Kaliningradu. Tato majestátní německá konstrukce budoucnosti počítala i s Židy – už přece nejsme v tmářském středověku – nicméně za jedné podmínky. Tou bylo, že Židé zabijí Žida v sobě a splynou s jakousi universální německostí. Jinými slovy řečeno, nic proti nim, za podmínky, že se přizpůsobí německému standardu a jeho hodnotám. Ty si ale každý Němec mohl vykládat po svém: pro jednoho to mohla být Goetheho poezie, pro druhého pořádkumilovnost, pro třetího třeba buřt s pivem… Teď už vidíme, nakolik je nespravedlivé považovat naše radikály útočící Romy za rasisty. Oni jsou to