Perská pověst vypravuje: Jakýsi muž kráčel navečer po břehu mořském a tu našel sáček plný drobných kamínků. Probíral se prsty v kamíncích a přitom pozoroval hejno bílých racků, kteří halekali na vlnách. Z dlouhé chvíle a ze zábavy bral ze sáčku kaménky, o nichž si myslel, že je tam nějaké děti nechaly zapomenuté a házel je po ptácích. Jen jeden jediný si ponechal v ruce a donesl domů. Jak veliké bylo jeho překvapení, když při světle domácího krbu poznal nádherně se třpytící diamant ohromné ceny, a když si uvědomil, jaký poklad tak lehkomyslně ztratil a promarnil. Spěchal zpět na mořský břeh, ale ani lítost, ani sebeobviňování nemohly mu vrátit ztracený poklad. Ten ležel na dně mořském a byl mu navždy ztracen.

A tobě, milý křesťane, dal Bůh právě v skončen

publikováno: 10. 1. 2014