Když zemřel Ariel Šaron začali prý slavit jeho smrt různí Palestinci i Židé z pásma Gazy. Podobné projevy odporného kanibalství se najdou i v Čechách. O čem svědčí a kdo jsou ti, kdo takhle slaví?

Zatímco se v našich končinách velice pozvolně uchycovalo křesťanské chování jako norma, bylo tu normou odedávna ne nějaké holubičí slovanské vrkání, ale dosti hnusná, krvavá pohanérie. Spojovala se neodmyslitelně s pitím krve nepřátel, vyvražďování jejich rodin do posledního kojence (viz historicky známá praxe nejen Přemyslovců), obchodování s poraženými zotročenci (zrovna Pražské trhy byly neblaze proslulé daleko široko). O této stránce naší národní povahy napsal svou studii České pohanství Záviš Kala

publikováno: 16. 1. 2014