Otevřel dveře bytu. Anna stála v rámu kuchyňských dveří. „Ahoj miláčku,” řekl. Zul si boty a vjel do bačkor. Jednou rukou jí podal růži zabalenou do bílého papíru se dvěma větvičkami kapradí, druhou pověsil kabát. „To byl zase prašivej den,” řekl a prošel kolem ní. Zvedal jednu pokličku za druhou, z mísy vytáhl list salátu a vložil si jej do úst. „Hned se vrátím,” řekl a odešel do ložnice. Seděla u prostřeného stolu a čichala k růži. Slyšela jeho šramocení, pak skřípnutí dveří u skříně a šumění vody ve sprše. Zpíval si. „Tak si představ,” řekl s plnými ústy, „šéf nedal pokoj ani dneska, když se hraje tenhle zápas. Odpoledne svolal konferenci a předváděl svoje řečnický umění.” Polkl. „A Loukotková