Auto sjelo na krajnici a zastavilo u laťkového plotu. Za ním, na blátě a betonovém dláždění si hrály romské děti. Stavěly sněhuláka ze zbytků špinavého sněhu. Dveře patrového domu stály doširoka otevřené. Na schodech před nimi seděl stařec. Kouřil cigaretu ubalenou z novinového papíru. Nažloutlý plnovous, dlouhý až na prsa, se mu třásl. Díval se na můj vůz, ale brzo ho to znudilo.

„Hledáte někoho?” řekl a zabafal.

„Paní Klepáčovou.”

„Neznám.”

„Marii Klepáčovou.”

„Á, bláznivou Mařku? Tak ta je za barákem. I s těma svejma kočkama.”

publikováno: 30. 3. 2014