Dříve nebo později člověk dosáhne věku, ve kterém začne porovnávat to, co je, s tím, co bylo.

Nejhorší je mluvit o tom nahlas. To, že názor samozřejmě padne na někoho mladšího, zaručeně vede k okamžitému nepochopení a posměchu. A tak pasivně sleduji vše a snažím se nebýt pesimistický. Nebudu si stěžovat, nemá to smysl.
Naši lídři, myslitelé a samozvaní proroci nám stále říkají, že se jedná o nový, postmoderní, globalizující svět, který nelze než přijmout nebo dokonce obejmout. I přesto se nedovedu zbavit pocitu, jaký asi měli lidé před nástupem Tmavého období.

Život jde dál. Jenže je ho víc – moderní medicína se soustředí pouze na jednu věc: prodloužení života. Má to ale smysl tlačit délku života na devadesátku, když je tato doba programovaná a

publikováno: 13. 5. 2014