Člověk, který se dnes z vnitřních pohnutek stýká s uměním, ocitá se v podivném postavení. Automobil na příklad je stejně umělý výtvor lidský nejinak než dílo umění; jestliže však ten, kdo se zabývá automobilem, zabývá se bez diskuse skutečností, pak ten, kdo se zabývá uměním, riskuje dnes, že promrhává život chimérami. Panování vědy a techniky přivedlo vše, z čeho se rodily kultury, do stavu krize, která se víc a víc podobá agónii. Také umění náleží k tomu kulturnímu jsoucnu, které, je-li v krizi, vyvolává otázku, zda vůbec ještě je. Hluk motorů, pronikající z ulice do výstavní síně umění, stačí, aby nám – lidem strojové civilizace – připomněl „skutečnost“ a vyvolal potřebu vysvětlení, ba ospravedlnění, k čemu vlastně dnes umění je