Fred mne hodnou chvíli pozoroval svým jediným okem. Od chvíle, co mi šéf dal do rukou tyčku se značkou Stop a přikázal, ať si s ní stoupnu na okraj cesty, chodil s kyselým ksichtem a rýha nad kořenem nosu se mu prohloubila. Když se dostatečně vynadíval, opět se sklonil ke svému stroji. Udusával čerstvý asfalt na kousku silnice, co jsme ji flikovali. Nedůvěřoval mi, že ho včas upozorním na projíždějící náklaďáky. Ty kvůli takový prkotině jako já nezpomalí, tvrdil. Sám kdysi jezdíval na trase Perth – Canberra. Pot se mu řinul z tváře na prsa. Jako rodilý Australan dovolil muškám, ať ho šimrají po celém těle. Nekoušou, tak co, říkal mi. Vypomáhal si od nich jen věčně dýmající cigaretou v