Je těžko hledat pravdu umění a zavírat oči před tím, že veze-li se na chvostu mašinistické civilizace, muselo napřed učinit obrat rovnou čelem vzad vzhledem ke směru, kterým bylo na svět posláno. To nejzazší, co naše mysl dovede z obrazu světa ještě pojmout, je na počátku času nepředstavitelný fond čiré energie, která ve vzestupných aktech sebetvoření usiluje nabýt tvaru, nejprve zkoncentrovaností ve hmotu, pak oživením hmoty v tělo, a naposled umocněním života v bytost lidskou schopnou dovršit a sebe-realizovat kreací hodnot přesahujících smrt. Směřování vědy a techniky je zrovna opačné, tíhne neodolatelně k čiré energii na počátku jako zdroji všemoci. Ve všem jsoucím – živém i neživém – vidí jen koncentrát energie, potenciální výbušninu, které se lze zmocňovat dest

publikováno: 24. 8. 2014