Dvojími volbami, které propuknou příští pátek, skončí více než roční volební seriál, během něhož se proměnila politická mapa České republiky. Optimisté (většinou bezděční hybatelé změn) mohou mluvit o transformaci polistopadového politického systému, mně je bližší termín zhroucení. Ale co záleží na pojmenování: podstatné je, že na politické scéně dnes dominuje mohutné mocenské uskupení s obrovitou ústavní většinou v obou komorách parlamentu, které se nekryje s vládní koalicí a v podstatných věcech (v poslední době např. ve věci platnosti lustračního zákona a v usnesení o Ukrajině) bez námahy prosadí svou. A že trosky demokratické opozice hrají zcela marginální úlohu. Občas se k nim sice připojí pár poslanců z jiných stran, ale to je jen tím, že si nové uspořádání dosud pořádně