Jedna z mejch nejstarších sester se vdala a se svým mužem si chtěla pořídit v Beskydech chatu. Švagr byl zedník a mínil ji postavit sám z cihel získanejch z bouraček. Jednou v neděli jsme se na takovou bouračku vydali a táta pozval na brigádu i našeho souseda. Ten soused byl tátovi hodně sympatickej, protože zplodil jen o jedno děcko míň než on a do Slezska taky přivandroval kvůli práci v dolech. Chalupa už byla bez střechy a chlapi heverem převraceli celý zdi. Ty se na zemi rozpadaly, protože je před stoletím vyzdili maltou, co ji namíchali z písku a vápna. Ale cihly to byly pěkný, doma vypálený. Jak je chlapi od malty sekyrkou čistili, zvonily jako sklo. Švagr si jako odborník pochvaloval, že přetrvaj věky.

publikováno: 11. 4. 2015