Byl pozdní večer – první máj – Es war spät Abend – erster Mai – večerní máj – byl lásky čas. Abends der Mai – war Liebeszeit. Hrdliččin zval ku lásce hlas, Das Täubchen rief zur Lieb herbei, kde borový zaváněl háj. Der Föhrenhain duftete weit. O lásce šeptal tichý mech; Von Liebe flüsterte das Moos; květoucí strom lhal lásky žel, Und blühend log von Schmerz ein Baum, svou lásku slavík růži pěl, Die Nachtigall sang ihren Traum, růžinu jevil vonný vzdech. Die Rose schwieg, sie seufzte bloß. Jezero hladké v křovích stinných Im Sträucherschatten still zerronnen zvučelo temně tajný bol, Rauschte der See geheimes Leid, břeh je objímal kol a kol; Das Ufer hielt ihn lang und breit; a