„Lidé se připjali k vnějším vzorcům, zařadili se a pak s hrůzou zjistili, že právě jako se zařazenými je s nimi neosobně zacházeno, že byli proměněni jako Smíšek v loutky, že jsou nuceni přihlížet poradám o vlastním konci. A to dopadli lépe než ti, kteří se identifikovali s kolektivní psychózou a stali se symptomy bludů. Každý postoj, který neumožňuje své korekce se stává lží.“ Zdeněk Vašíček (Weinerova diagnóza neosobnosti)

Obraz člověka, který jednou rukou hltá svůj příděl a druhou odhání ty, kdo by mu z něj třeba něco vzali není včerejší. Nezmizel s lágry a komorami, je v povaze člověka. Snadno a rádo se na to zapomene, když procházíme popisným a všeo

publikováno: 11. 5. 2015