Jaké máte vzpomínky na své dětství ve Francii? Vyrůstal jsem v zámožné rodině bez otce, který zemřel těsně po mém narození, a tak si především pamatuji na svého dědečka. Ten byl tehdy pro mě dominantní osobou. Matka se ale po válce provdala. Objevil se můj polský otčím a my se odstěhovali do Polska. Byl to vzdělaný, vysoce postavený státní úředník. Asi nejdůležitější vzpomínkou z Francie, která později silně ovlivnila moji budoucnost, byl konec první světové války v listopadu 1918. Bylo mně devět let a dodnes vidím ty davy lidí v ulicích, kteří se radostí objímali, plakali, obraceli oči v sloup, bili se do prsou a volali: „Už nikdy více!“ Myslíte tím, ovlivnila váš vstup do komunistické strany? Samozřejmě. Ten zážitek