Toho roku jsem od konce dubna polehával po nemocnicích a živil se silnými prášky na bolest, protože mi uhnívala noha. V červenci mi ji doktoři nad kolenem uřízli. Zhruba za měsíc, když se rána trochu vyhojila, jsem nastoupil do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech u Vlašimi, kde mne měli během tříměsíčního pobytu doléčit a naučit chodit s protézou. Zpočátku jsem byl odkázán jen na invalidní vozík, ale brzy jsem si zvykl, neboť veškerá zdejší zařízení byla vozíčkářům přizpůsobena; pod celým areálem se větvily široké podzemní chodby, z nichž se dalo vyjet četnými výtahy do kteréhokoli patra. Dvoulůžkový pokoj v menším pavilonu u brány jsem sdílel s buštěhradským řezníkem Standou, kterému před několika lety zčistajasna ochrnula páteř. Byl jsem na tom o