Fakta jsou dostatečně známa, stručné shrnutí stačí: roku 2011 zavraždil Anders Behring Breivik z ideologických důvodů sedmdesát sedm převážně nezletilých lidí. V řádném procesu byl odsouzen k maximálnímu trestu 21 let, protože víc norský zákon neumožňuje. Mohl dálkově studovat, ale studia přerušil. Dostal možnost hrát s dozorci floorbal, nebo šachy, ale odmítl ji. O čtyři roky později, které strávil v ložnici, tělocvičně a studovně, kde měl k dispozici televizi, Play Station, počítač bez internetu, podal na norský stát žalobu pro „nelidské zacházení“. Seznam jeho stížností je dlouhý, kvalitou jídla a nápojů počínaje a izolací konče. Pikantní na tom je, že pomoc hledal u stejného soudu, jehož legitimitu v prvním procesu neuznal. Proces částečně vyhrál, soudkyně Helen Andenaesouvová Sekulicová shledala, že