Člověk samozřejmě hovoří ze své doby, nemůže mluvit odjinud. Ale dostat se k lidské duši je těžké, je zanesená předsudky století, v kterém žije, jeho závislostmi a klamy. Televizí a novinami.
Ráda bych přečetla několik stran ze svých deníků, abych mohla ukázat, jak se posouvala doba… jak umírala myšlenka… jak jsem šla po jejích stopách…
roky 1990-1997
Ruská literatura je zajímavá tím, že sama o sobě může vyprávět
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 5. 6. 2016
5. 6. 2016
NEJNOVĚJŠÍ články
Chaotická léčba Trumpem
Necelé dva týdny po vyhlášení neoficiální obchodní války spojencům i protivníkům se ve změti perpetuálně se …
Zanechme všech nadějí…
Je víc než pravděpodobné, že stávající vládní koalice, hlavně koalice Spolu, možná až na některé …
Karel Havlíček: Nestydím se za konzervativní hodnoty
Na dvacátý večírek Přítomnosti přijal pozvání místopředseda hnutí ANO, stínový premiér za ANO, pan Karel …
Náčelníkova píseň
Vprostřed Plešivecké planiny v Jihoslovenském krasu o samotě v noci, výprava jednoho muže, léto 1955. Místo, kde se …
Je lepší o raketě mlčet?
Ve stínu (většinou zámořských) trháků tiše vstoupil do kin nenápadný film Raketa. Stojí za pozornost …
Přepište ústavu
Soudy máme mimo jiné od toho, aby vyvažovaly politickou moc a praštily ji přes prsty, když …
Fotbal jako rituál lovu ve smečce
Nová studie zjistila, že fotbalové týmy se pohybují, jako by byly jedna osoba, což nabízí …
Vás, expresionisty, vypudil pop-art
Konečně zase jednou inteligentní diskusi (bojím se použít slovo intelektuální, politici už devalvovali to adjektivum …