Vážený otče arcibiskupe,
Obracím se na Vás, nejvyšší morální a duchovní autoritu katolické církve, s pokorou a smutkem.
Prosím Vás o modlitbu a opožděné rozhřešení pro dvě stě šedesát pět obětí masakru, při kterém vojáci československé armády osmnáctého června roku 1945 v Horních Moštěnicích u Přerova popravili během sedmi hodin sedmdesát jedna mužů, sto dvacet žen a sedmdesát čtyři dětí mladších čtrnácti let. Nemluvňata byla střílena v náruči svých matek.
Jediným hříchem a zločinem zavražděných byla jejich německá národnost, a to, že se chtěli vrátit do svých domovů na Slovensku.
publikováno: 21. 6. 2016Tento článek je exkluzivní obsah
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
21. 6. 2016
NEJNOVĚJŠÍ články
Jaké je naše pojetí národa?
Představa, že demokratický stát může být postaven jen na národním základě, je v našem politickém …
Německé závislosti a co znamená digitální prokletí
Vytváření strategických závislostí v geopolitickém soupeření je realitou mezinárodních vztahů. Německo si se zpožděním uvědomuje, …
Výchova Klausem: polistopadové Česko, ANO, SPD a Motoristé
Pokud by se mne někdo zeptal, kdo nejvíc může za četné a výrazné negativní jevy, …
Antisystémové snění panujícího vládce
„My jsme antisystémová strana, bojujeme proti korupčnímu a klientelistickému systému,“ tvrdil před devíti lety v …
Nepřátelská převzetí
Premiér Andrej Babiš vstupoval do politiky s předsevzetím, že bude řídit „stát jako firmu”. Neměl by …
„Čtěte s kritickou myslí, ale i s otevřeným srdcem,“ přál si autor
Rukopis pamětí Emila Picka Jak jsem žil, jakým jsem byl ležel sedm dekád zapomenutý v krabici. Náhodně …
Čtenářský zážitek nad první kohákovskou monografií
Ve stejném roce odchodu jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století Erazima Koháka (1933–2020) vyšla …
Byla jsem sama bílým hříbětem
„Po mém dorozumění s horami, zatímco jsem se pohybovala po tak nehostinných místech, napadlo mě …
