Pavlína Havlová: V roce 1985 jste pracoval na Rohanském ostrově v kotelně. Dnes je toto místo prorostlé novými administrativními plně klimatizovanými budovami. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Petr Uhl: Tehdy tam byly kotelny tři. Když jsem se vrátil z kriminálu, tak mi Jirka Dienstbier s velkou omluvou nabídl místo v koksové kotelně. Říkal mi: Tam je fuška. Já jsem tam nakonec zůstal tři roky a on pracoval v olejové kotelně. Poslední rok jsme byli už spolu v nové plynové kotelně – a to jsme si velmi rozuměli. Tam už nebyla žádná práce, člověk tam musel jenom být a sledovat to.

P.H.: Ona práce postupně mizí i z těch nových administrativních budov. Také už se jedná o poněkud jiný druh „práce“.

P.U.: Souhlasím, že p

publikováno: 10. 7. 2016