Krajiny

Krajina je slovo, které zní velice dávně, ale je to vlastně vynález docela nedávný. Archeolog Zdeněk Vašíček upozorňoval na to, že to, co my dnes obdivujeme jako krajinku nebo zátiší, případně biotop nebo třeba dominantu se dá doložit až snad u romantiků osmnáctého věku. Staří Římané možná hleděli na Alpy jako na velkou, nehostinnou a špatně schůdnou haldu kamení, neb se nedochoval záznam jejich obdivu k velehorám, ale ani k nížinám a moři. Dodnes se u Řeků jakož i v latině řekne krajina slovem TOPIA blízkým slovu pro místo tedy prostě topos – plac pro něco, co se tu má dít. Na polích se pracuje a v lesích loví, obojí je mimo město, tedy v nebezpečném a nepohodlném prostoru.

To my máme ke kraj

Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI

PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE

publikováno: 11. 7. 2016

Datum publikace:
11. 7. 2016
Autor článku:
David Oesterreicher

NEJNOVĚJŠÍ články


Intimní útěcha s Arvo Pärtem

Hudba letos devadesátiletého Arvo Pärta zazněla ve více než šedesáti filmech. Neuvěřitelný počet. O to neuvěřitelnější, …

Snový Pierot v kabaretu Patricie Kopatchinské

Ani na Pražském jaru se nedá stihnout všechno. Zažít alespoň jeden ze tří koncertů festivalové …

Rádio Svobodná Amerika

Dějiny jsou továrna na ironii, události se opakují – nějak se natáčejí – a už …

Úplně se vypněte. O nic nepřijdete.

Jak vzdorovat škodlivým manipulacím v informačním prostoru, to bylo tématem dalšího večírku Přítomnosti, jehož hostem byl …

Sibiřanův pohled na ruskou otázku

Ajpinův román Matka Boží na krvavém sněhu Dnes více než jindy nás zajímá, co si …

Cesta jako cíl: do země modrého nebe

Kdysi za studií jsem si opsala citát z Franze Kafky: „Je cíl, ale nikoliv cesta; to, …

Bostonská emocionální smršť

Orchestr velkého jména hraje velkého moderního skladatele, co víc si na Pražské jaru přát? Jenže …

Večírky s Přítomností XXII.

Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1 výjimečně ve čtvrtek …