Pro čtenáře poučeného literaturou, historií a zkušenostmi jsou nejpřínosnější pasáže týkající se 90. let minulého století. Autorka k tomu za sebe dodává: Sovětské lidi bych rozdělila do čtyř generací: stalinské, chruščovovské, brežněvovské a gorbačovské. Patřím do té poslední. A protože poctivost očividně nepostrádá, svědectví pozvolna přecházejí ze zoufalých výkřiků v obžalobu matičky Rusi. A uběhlo několik let a sami jsme ohnuli hřbet pod tíhou svobody, protože nás svobodě nikdo nenaučil. Učili nás jen, jak za svobodu umírat. Nebo na jiném místě: Mnozí se na pravdu dívali jako na nepřítele. A na svobodu také. V pasážích věnovaných tomuto období se knihou mihne i Václav Havel, Alexander Dubček a Zdeněk Mlynář. Češi můžou mít Václava Havla, my však nepotřebujeme Sacharova, ale cara.