Bezprostředně potom, co stezka opustila jeskyni, rozdělovala se vedví. Proto jsme se museli zastavit, když jsem se rozhodoval, kterou cestu zvolím. To mne potěšilo a Sókratés se mě zeptal proč. Odpověděl jsem, “Protože jsem se bál, že cesta bude dlouhá, tvrdá a nudná než se něco přihodí.”

“Ach, bude dlouhá. A může být i tvrdá. Avšak ujišťuji tě, že nebude nudná.”

“Scéna, která se ukázala mým očím vypadala takto: V dálce na konci cesty, jež vedla napravo se zdál být jakýsi otvor ve stropě nad sítí podzemních cest, kde jsme stáli. Sluneční svit dopadal skrze otvor na cestu a mísil se s prachem a mlhou. Dole po cestě, jež vedla nalevo, blízko nás, jsem viděl světlo jiného druhu. Vycházelo z jasné, bezbarvé místnosti ze skla a kovu, plné počítačových monitorů a kl

publikováno: 26. 9. 2016