Souvislost osobnosti a díla Josefa Šafaříka s Jiřím Kuběnou je zřejmá. Byli to partneři v diskusi, i když J. K. poslouchal spíše sebe (tvrdě, že stejně ví, co chce J. Š. říct), J. Š. stručně a neokázale, a často velmi živě – souhlasil (ač jeho mínění v mnoha věcech bylo nepochybně odlišné). Ale tak už je dán temperament člověka, každému jiný, každému směřující k trochu jiným akcentům, a naopak od některých zase jiných záležitostí světa abstrahující. Mám k jejich hovorům více poznámek ve svých denících, ke kterým ale v této chvíli nemám přístup. Musím se spokojit s tím, co mám. Se svou pamětí, případně texty, zachycenými v počítači. U pana Šafaříka se mluvilo o ledasčem, ale velmi často o veselých,