Raná próza Ivana M. Havla Arsemid není ve skutečnosti tak docela neznámá. Tajnou proslulost si vydobyla mezi literáty z okruhu autorova bratra Václava již po svém sepsání v roce 1957, kdy vyšla v jediném strojopisném exempláři, a po roce 1989 se dočkala hned tří knižních vydání, vždy ovšem v malých nákladech. Postupně se přitom rozrůstala. Deset kapitol původní verze autor v zásadě neměnil, zařazoval však mezi ně nové texty, takže poslední vydání z loňského roku sestává z jednačtyřiceti kapitol – obrazů sepsaných v rozmezí bezmála šedesáti let. Nejstarší jsou dílem devatenáctiletého jinocha, jenž se právě vyučil jemným mechanikem, protože vinou kádrového škraloupu nesměl studovat. V dalších letech se nicméně na školy dostal, doktorát získal dokonce na prestižní americké univerzitě v