Novinář Rudolf Kopecký ve svých pamětech věnoval velký prostor politickým a společenským změnám, jež provázely konec Rakousko-uherské monarchie a počátek Československé republiky. Jedním ze symbolů „vypořádání se se starými pořádky“ bylo rovněž svržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí rozvášněným davem dne 3. listopadu 1918. (Martin Nekola) Československá republika byla skoro od samého počátku zmítána prudkým kulturním bojem, který ustal až ve druhé polovině třicátých let. Předpoklady k němu byly dány již od husitských válek, protireformace a josefínského tolerančního patentu. Ale zápas, utlumený přísně katolickým rázem státu a nedostatkem politické svobody, byl povahy spíše akademické a rozhodně nevedl k činům násilným a k výtržnostem. A když už se něco stalo, byli to katolíci, kteří byli útočníky. Od tolerančního patentu a zmírnění