Již delší dobu se ukazuje, že dnešní euroamerické umění je v hluboké krizi. Jde tím ruku v ruce s celkovým politickým a kulturním úpadkem Západu. Nit vedoucí k odvěkým pramenům umění se ovšem jednak nikdy úplně napřetrhla, jednak se začínají objevovat snahy se k nim vrátit. Jedním z ukazatelů na odvěké prameny umění je Masarykova publikace O studiu děl básnických z roku 1884. Filosof Lubomír Nový z ní udělal upravený výtah: „Masaryk, muž vědy, klade do popředí umělecké poznání – tento zdánlivý rozpor má svou logiku, danou Masarykovým pojetím vědy a vědeckosti, jeho obhajobou jistého paradigmatu vědy. Abstraktní poznání je podle Masaryka poznáním zákonů a všeobecných vlastností věcí, konkrétní poznání se pak týká ‚věcí samých‘. ‚V tom tedy smyslu jsou