Z rodinného příběhu zbyla v archivech jen jména. Tak alespoň lze číst titul románu Jména příběhu Marka Vajchra. Na první pohled se ukáže plno nepřehledných výsledků pátrání v matrikách, archivech, v knihách, článcích a různých dalších pramenech. Šestisetstránkový svazek obsahuje na konci 1013 poznámek a 66 obrazových příloh. Při hlubším pohledu se vynoří struktura knihy a příběhy nikoliv jen rodiny Weicherů v době baroka. Kompozice vypadá jako aditivní, pracující s nahodilostí, řídící se tím, kam autora nálezy v pramenech a dokumentech zavedly. Má však několik dějových uzlů na významných místech textu. V první třetině a v závěru vystupují dvě značně problematické postavy - kněží, jejichž osudu i promluvám je věnovaný poměrně široký prostor a jejichž příběhy tak tvoří kompoziční vrcholy.