Čerstvě obhájená bakalářská práce Laury Kauppinenové Graffiti a street art ve finské společnosti z oboru Finská studia na FF UK v Praze zmiňuje zeď graffiti ve finském Myyrmäki (obrázek viz zde). Větší nápis „HÄVETKÄÄ!“ znamená „Styďte se!“, menší nápis „Díky, šéfové sportu z Vantaa!“ a tři zobrazení muži jsou právě oněmi šéfy z města Vantaa, v jehož katastru Myyrmäki leží; Vantaa je v podstatě předměstím Helsinek, v nichž se rovněž nachází hlavní finské letiště.

Zmiňované graffiti vyjadřuje postoj ke kauze, související s financováním sportu. Na podnět vedení města Vantaa byla v roce 2015 v jím vlastněných společnostech provedena vnitřní kontrola, která vedla – vedle restrukturalizace v řízení těchto společností – k podnětům k policejnímu šetření a má i soudní dohry. Ty se týkají několika vedoucích činitelů společnosti zajišťující sportovní volnočasové aktivity.

Bylo zjištěno, že se v této společnosti, kterou financují především rodiče dětí, které se sportovního vyžití zúčastňují, její vedoucí činitelé v letech 2012 – 2014 chovali přinejmenším nemravně. Kontrola účetnictví objevila nejrůznější účtenky z restaurací často ve výši tisíců eur. Vedoucí představitelé společnosti nezřídka společně za její peníze obědvali a dvě třetiny placených sum často tvořil alkohol, přičemž rekordní výše útraty dosahovala 5000 eur. Třeba oslava šedesátých narozenin výkonného ředitele společnosti stála 10 000 eur. Bujaré hostiny pro VIP osoby probíhaly hlavně v souvislosti s hokejovými a fotbalovými zápasy; mnohde nebylo vlastně jasné, kdo tak důležitý byl hoštěn, respektive v určitých případech se přišlo na to, že se jednalo o ruské hosty ředitele městského odboru pro stavební dozor, tj. osoby vůbec nijak na sportovních aktivitách mládeže nezainteresované. Dále šlo o to, že si představitelé společnosti svévolně sami sobě navyšovali platy a podepisovali bez výběrových řízení pochybné smlouvy, za jejichž vypovězení vznikly ztráty ve výši desítek tisíc eur. Některé z těchto smluv se kontrolorům ani nepodařilo dohledat. Opět desítky tisíc eur stály cesty po Finsku i do ciziny, které činitelé společnosti podnikali. Dárky kupované zaměstnancům a partnerům společnosti – především alkohol – přišly rovněž na tisícovky eur.

Kontrolní zpráva byla původně tajná, později ale pronikla na veřejnost. Představenstvo společnosti bylo dosazeno podle politického klíče a zasedali v něm představitelé všech největších politických stran v městském zastupitelstvu. Kauza je tedy zároveň politická.

K přesnému vyčíslení celkových škod se ještě finský soud nedobral a dosud nepotvrdil ničí vinu. Pro naše srovnání ale vyjděme z toho, že žaloba na hlavního představitele společnosti, který je v kauze označen městem za odpovědného, je na půl milionu eur jako utrpěnou ztrátu. To by znamenalo rovných 13 milionů českých korun. Vzhledem k tomu, že průměrné platy a u některých komodit i ceny jsou ve Finsku minimálně třikrát vyšší než u nás, vydělme tuto částku třemi, a dostaneme sumu něco přes 4 miliony českých korun.

V české kauze manipulací se sportovními dotacemi, v níž jsou obviněni bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta, odvolaná náměstkyně ministerstva školství Simona Kratochvílová a kde stíhání čelí také Fotbalová asociace ČR, se „porcovala“ částka v hodnotě 454 milionů korun, což finskou ztrátu mnohonásobně převyšuje v relativním i absolutním srovnání. Peltův případ má i svou „podkauzu“, ve které mělo údajně dojít k neoprávněnému navýšení prostředků na provoz České unie sportu ve výši několika milionů korun, s obviněnými Miroslavem Janstou a Janem Boháčem – s finskou aférou je tedy svým rozsahem srovnatelná pouze tato kauza dílčí. Občan s dobrou pamětí si navíc možná ještě vzpomene na předraženou stavbu O₂ areny, 150 milionů korun za roční provoz kanceláře Aleše Hušáka – jeho působení bylo mnohaleté – a jeho roční mzdu ve výši 15 milionů korun, půlmilionové koberce, 26 milionů za automobily a tak dále.

Závěrem může být jen lakonické: Finové, jste žabaři, a nemáte na nás. Na nezákonné kauzy ze zahraničí nelze pohlížet optikou „ono je to všude stejné“. Popisovaný případ a uvedené srovnání jsou možná velmi ilustrativní pro pochopení toho, jak funguje Finsko jako stát s jednou z nejmenších korupcí na celém světě. Netřeba zastírat, že podivné kauzy se i zde občas objeví; je ale také třeba se podívat na jejich rozměr.