Na italském knižním trhu je od loňska úspěšný titul s velmi příznivými recenzemi. Název Nešťastní a spokojení s podtitulem O umění, jak si zkazit život (Nerosfina, Infelici e contenti. Sull´arte di rovinarsi la vita, Castelvecchi, Roma 2016) dává tušit, že četba této, útlé knihy nebude procházka rajskou zahradou, ale rozhodně bude stát za to. Její autor píše pod pseudonymem. Ve střemhlavém úvodu, kde představuje svoji zásadní tezi, že totiž „všichni lidé si přirozeně přejí být nešťastní“, říká sám o sobě: „Jsem muž st
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 17. 9. 2017
17. 9. 2017
NEJNOVĚJŠÍ články
Rozčarování z demokracie
Naše demokracie nevzkvétá. Kdysi jsem opatrně psal, že je ve střední Evropě demokracie unavená, později vyčerpaná. …
Chybějící hlasy i nuance debaty o Blízkém východě
Při citelném napětí, které vnesl výbuch násilí na Blízkém východě i do londýnských ulic, londýnská Metropolitní …
Mé první zklamání po Listopadu 1989: školství (3)
„Všechno, co si nepamatuju“[1] V přípravě na maturitu se pak bohužel koncentrovalo vše ono negativní …
Nedejme si vnutit nesprávný úhel pohledu
Už dávno v jedné Uhdeho hře říká jedna z nejzajímavějších postav, Starý Vrba: Nezáleží na tom, co …
Kohoutova dramoleta čili Opožděný Sex
Dral se na veřejnost těžce jako každá provokace Pavla Kohouta. Nikdo z účastníků prvního uvedení na …
Mé první zklamání po Listopadu 1989: školství (2)
Glasnosť a přestavba & sametová revoluce. Mohli za to učitelé? O značných problémech výuky se vědělo …
Jak se slaví demokracie
NIKDY mě po roce 1989 nenapadlo, že se bude jednou chodit k pamětní desce na Národní …
Mé první zklamání po Listopadu 1989: školství (1)
Memorování, biflování, recitování, maximálně drilování… a za if (někdy) nesmí být will Svá očekávání od listopadu …