Soucit je normální, je samozřejmý. Je dokázáno, že ostatní tvorové i zvířata mají soucit. To jenom odcizený a zotročený člověk necítí soucit s bolestí jiných bytostí, tak se stává pod-tvorem či dokonce ne-tvorem. Soucit neboli empatie jsou zprávy o přijetí „druhého“, ať jde o menšiny, různé kultury, o ženy, o děti, o zemi, kterou společně obýváme. Uznání druhého je náročný a bolestný proces: tím se politika lidských práv dostává do vyššího patra, empatií se rozšiřuje a prohlubuje.

*

U popisu jednotlivých hodnot jsem zatím nepoužil žádnou biblickou citaci, tady je první – Přísloví 6, 6 – 11: „Jdi k mravenci, lenochu, pozoruj jeho způsob, abys zmoudřel. Nemá žádného knížete, ani dozorce, či vládce, přece shromažďuje svůj pokrm v létě

publikováno: 18. 9. 2017