Voličské právo už mám dva roky, ale získala jsem ho tak nějak na začátku volebního prázdna. Nějaké volby byly (senátní a komunální), ale mě se netýkaly. Parlamentní volby jsem brala trochu jako srandu, trochu jako věc vyhrazenou dospělým, iniciační moment, který mě furt ne a ne potkat. Tenhle rok mě ale konečně volby čekají. Jenže já se vůbec netěším. Mám totiž strach z jejich výsledků.
Nemohu zapomenout na tezi Timothy Snydera z jeho poslední knihy „Tyranie: 20 lekcí z 20. století“, totiž že když šli lidé volit k posledním svobodným volbám, nikoho nenapadlo, že budou poslední. Mám strach, že hnutí Andreje Babiše, KSČ a SPD získá většinu v říjnových parlamentních volbác
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 1. 10. 2017
1. 10. 2017
NEJNOVĚJŠÍ články
Proč lidé volí krajní pravici?
První vítězství v zemských volbách v Německu od dob nacismu, zisky v Evropském parlamentu, další snaha o získání moci …
Bolest povrchních slov
Tématem dnešního názorového fóra (a já moc děkuji za pozvání na něj) jsou „války slov“. …
Vysoko v nebi
Vydejme se po stopách argentinského Golema. Pražský Argentinec Juan Pablo Bertazza (*1983) ve svém literárním …
Z Police nad Metují na Smetanovu Litomyšl
Tato úvaha není (jako většinou) o filmu, který se zabývá tíhami doby nebo lidských vztahů či …
Večírky s Přítomností XV.
Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1 ve středu 25. …
Petr Fiala – tuhý politický anachronismus
Premiér Petr Fiala slaví šedesátiny. A protože v lednu to bylo deset let, kdy se stal předsedou …
Lidovkám pro ostudu aneb Dědictví po Babišovi
Možná vám neunikla smutná událost, k níž došlo o posledním srpnovém víkendu. Po 131 let přestaly …
Britské klepání na kancléřovy dveře
Britský premiér Keir Starmer se vydal na svou vůbec první bilaterální zahraniční cestu minulý týden …