Voličské právo už mám dva roky, ale získala jsem ho tak nějak na začátku volebního prázdna. Nějaké volby byly (senátní a komunální), ale mě se netýkaly. Parlamentní volby jsem brala trochu jako srandu, trochu jako věc vyhrazenou dospělým, iniciační moment, který mě furt ne a ne potkat. Tenhle rok mě ale konečně volby čekají. Jenže já se vůbec netěším. Mám totiž strach z jejich výsledků.
Nemohu zapomenout na tezi Timothy Snydera z jeho poslední knihy „Tyranie: 20 lekcí z 20. století“, totiž že když šli lidé volit k posledním svobodným volbám, nikoho nenapadlo, že budou poslední. Mám strach, že hnutí Andreje Babiše, KSČ a SPD získá většinu v říjnových parlamentních volbác
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 1. 10. 2017
1. 10. 2017
NEJNOVĚJŠÍ články
Chaotická léčba Trumpem
Necelé dva týdny po vyhlášení neoficiální obchodní války spojencům i protivníkům se ve změti perpetuálně se …
Zanechme všech nadějí…
Je víc než pravděpodobné, že stávající vládní koalice, hlavně koalice Spolu, možná až na některé …
Karel Havlíček: Nestydím se za konzervativní hodnoty
Na dvacátý večírek Přítomnosti přijal pozvání místopředseda hnutí ANO, stínový premiér za ANO, pan Karel …
Náčelníkova píseň
Vprostřed Plešivecké planiny v Jihoslovenském krasu o samotě v noci, výprava jednoho muže, léto 1955. Místo, kde se …
Je lepší o raketě mlčet?
Ve stínu (většinou zámořských) trháků tiše vstoupil do kin nenápadný film Raketa. Stojí za pozornost …
Přepište ústavu
Soudy máme mimo jiné od toho, aby vyvažovaly politickou moc a praštily ji přes prsty, když …
Fotbal jako rituál lovu ve smečce
Nová studie zjistila, že fotbalové týmy se pohybují, jako by byly jedna osoba, což nabízí …
Vás, expresionisty, vypudil pop-art
Konečně zase jednou inteligentní diskusi (bojím se použít slovo intelektuální, politici už devalvovali to adjektivum …