Macronovy ambice pro Evropu začínají být dobře známy i v těch částech EU, kde je spíše rozšířeno mínění, označované jako euroskepticismus. Projev francouzského prezidenta na půdě pařížské univerzity tak vzbuzuje ve veřejnosti otázky. Jak to bude? O co jim jde? Co vlastně s námi, co budeme chtít my? Otázka poněkud opomíjená ovšem je, nakolik a v jakém směru se vlastně Macronova vize odlišuje od Lisabonské smlouvy a předpokladů další integrace, které jsou v ní zahrnuty. A tuto smlouvu přijalo nejen Polsko či Maďarsko, ale i ČR.
Mezi výkonem suverenity a nedodržováním smluv je snad přitom rozdíl jasný.
publikováno: 2. 10. 2017
Datum publikace:
2. 10. 2017
Autor článku:
Jan Waxmann
NEJNOVĚJŠÍ glosy
Robert Fico vyhrál volby na Slovensku. Vrátil se oknem, přestože ho voliči předtím vyhodili dveřmi. Jak je to možné, ptají se všichni. Cožpak mají lidé tak krátkou paměť? Mají. Měla …
Stalo se vám to někdy? Ráno se probudíte. Nic mimořádného. Normální den. Otočíte se na druhou stranu. Podíváte se na hodiny. A z ničeho nic se ptáte sám sebe, zda to …
Výpravné filmy o romantických hrdinech minulých staletí máme rádi, proč tedy nepřivítat Dovbuše z karpatských hor? Stojí za seznámení. Mimo jiné proto, že snímek o jeho pozoruhodné osobnosti vznikl loni na Ukrajině a natáčení …
V roce 1996 vyšla kniha amerického autora Richarda Paula Evanse (nar. 1962) pod názvem „Sny a naděje“ (český překlad v roce 1999). Jde o příběh dlouholetého nájemce jednoho starého domu. Při důkladném úklidu …
Letní prázdniny 1968 jsem prožil podobně jako předchozí. Do poloviny srpna jsem je trávil u dědečka a babičky v Radotíně u Prahy. Jako vždy jsem zažil řadu úžasných dobrodružství, taky jsem pomáhal se sklizní …
ČT1 v Událostech 16. července t.r. odvysílala zprávu o státních příspěvcích místním parlamentním politickým stranám a hnutím – a především o jejich ubývajících členech. Dosah této zprávy by nicméně veřejnoprávní divák ještě lépe pochopil, srovnal-li …
V pokročilém létě bychom čtenářům rádi předložili vydatné knižní sousto pro dny pracovního klidu jako stvořené. Francouzský historik působící na pařížské Sorbonně rozebírá letitý fenomén mafiánství v historických souvislostech. Mafie a stát v moderních …
Tím prvním nebyl Edvard Beneš, ale Karel Čapek. Beneš, přestože nad Masarykovým hrobem slíbil „věrni zůstaneme“, se od něj odklonil; kromě jiného podvolením Mnichovu, nadbíháním Stalinovi a přiznáním kolektivní viny …
