Na nový román Jáchyma Topola Citlivý člověk upozornil českou veřejnost asi nejvíc ostře polemický článek bývalého prezidenta republiky Václava Klause a jeho spolupracovníků Jiřího Weigla a Ladislava Jakla. Pochopil jsem z něj, že knihu nečetli, pobouřil je však rozhovor, který autor v souvislosti s románem poskytl deníku Právo. Ten jsem zase nečetl já, a proto s jejich polemikou nehodlám polemizovat. Zarazilo mne však, že za nejhorší Topolův prohřešek považují elitářství. Nevím, jak působil rozhovor, možná opravdu elitářsky, avšak román je pravým opakem. Snad všechny postavy v něm, ať ty spíše sympatické nebo ty spíše záporné, náleží k vrstvám, jakým se za starých dobrých časů říkalo lůza. Lidé si zřejmě odedávna rádi četli o barvitém prostředí na společenských okrajích, o drastických